Bětka je maminkou žijící na ubytově, kam se nastěhovala se svými dvěma dětmi Honzou a Dianou, které navštěvují základní školu. Rodina přišla ze vzdáleného města v situaci, kdy řešila útěk od otce dětí, který je závislý na drogách. Život s ním nebyl pro maminku ani dvě dospívající děti nijak jednoduchý. Jelikož se agresivní útoky táty dětí stupňovaly, rodina neměla dostatek finančních prostředků, často nebylo co jíst a domácnost byla neustále v nepořádku.
Život na ubytovně není vůbec jednoduchý, jsou zde sestěhovaní lidé z celé republiky, ti, kdo by za normálních okolností spolu vůbec nebydleli. Na ubytovně jsou Bětka a její děti často svědky patologického chování a jednání ostatních obyvatel (křik, hádky, drobná trestná činnost, návykové látky a závislosti, promiskuita). Rodina žije v jedné místnosti, která je vybavena tím nejnutnějším, užívá společné sociální zařízení s dalšími nájemníky, a to včetně společných sprch (které nejdou zamknout) a kuchyně. Většina obyvatel ubytovny nemá kam jít a toto je jediné možné bydlení v aktuální chvíli. I tato ubytovna tvoří vyloučenou lokalitu, přestože se mnozí její nájemci snaží a ne všichni žijí stejně.
Bětka by jednou ráda odešla do svého bytu, kde by byla s dětmi, aby tak rodina našla svůj klid. Zatím se však na to Bětka necítí. Rodina žije z dávek a její pokoj je vybavený jen postelemi a jednou skříní. Bětka by ráda zajistila vybavení pokoje s ohledem na své dvě dospívající děti. Zatím není v jejích silách ušetřit na vybavení (postele, stůl, židle, psací stůl, peřiny, vysavač atd.), které by v budoucnu našlo své místo ve vysněném bytě.
Bětka by poskytnutý dar využila na pořízení základního vybavení domácnosti pro maminku a její dvě děti, které neměly jednoduchou minulost, ale jsou na cestě za lepší budoucností.