Petra vychovává 5 dětí. Žila v bytě 2 + kk a majitel bytu se rozhodl ukončit nájem, jelikož potřeboval byt využít pro své vlastní bydlení. Nastalo náročné a zdlouhavé hledání vhodného bytu se neozval nikdo, kdo by byl ochotný pronajmout byt takto početné rodině. Nezbylo než zajistit rodině bydlení na ubytovně. Prostory ubytovny však skýtají i nepříjemné stránky. Na ubytovně je hluk, lidé závislí na různých návykových látkách a podobně. Orgán sociálně-právní ochrany dětí tedy rozhodl, že nejmladší dítě (1 rok) půjde do náhradní rodiny. Ve stejný okamžik se však matka dozvěděla, že neplánovaně opět otěhotněla. Matka jevila zájem postarat se o členy rodiny. Rodina nevyužívala finanční pomoc od státu, jelikož se domnívali, že všechno zvládnou vlastními silami. Petra vyrůstala v rodině, kde ji otec týral fyzicky, matka psychicky. Petra neměla žádný základ, o který by se mohla opřít při výchově svých dětí a péči o domácnost. Celý život hledala někoho, s kým by mohla být, protože neuměla trávit čas sama a vždy cítila potřebu být na někom závislá. Její partneři vždy vykazovali známky patologického chování – násilí, alkohol. Paní Petra nikdy v životě nedostala příležitost vidět, jak funguje běžná rodina. V rodině probíhaly nácviky úklidu, pomoc s doučováním dětí, nácvik finanční gramotnosti apod. Ve chvíli, kdy se rodina začala stabilizovat a matka byla vděčná za pomoc, se otec začal stýkat s jinou ženou a jeho zájem o rodinu opadal. Petra byla před porodem a její psychický stav nebyl dobrý. Byla si také vědoma toho, že orgán sociálně-právní ochrany dětí nesouhlasí s tím, aby dítě po porodu vychovávala v prostředí ubytovny. Matka si po celou dobu šetřila finance, ale byla si schopna našetřit pouze několik stovek, které následně musela použít například při návštěvě lékárny při nemoci dětí. Po porodu se sama rozhodla a vzhledem k nevhodnému prostředí ubytovny si přála, aby její čerstvě narozené dítě mohlo být v rodině, kde mu budou moct zajistit veškerou péči. Podepsala tedy dokumenty potřebné k předání dítěte do náhradní rodinné péče.
Otec v rámci rodiny funguje minimálně. Do rodiny dochází, ale o děti se nestará. Psychický stav paní Petry se zhoršil. Zajistili jsme jí možnost odstěhovat se na městskou ubytovnu, která je o poznání lepší než ubytovna, ve které bydlí s dětmi nyní. Paní Petra tuto možnost i přes nedostatek sil využila s radostí a v naději na lepší budoucnost. Aktivně si hledá práci a věří, že po našetření potřebné částky si bude moct zařídit vlastní bydlení v nájemním bytě. Přeje si, aby se děti mohly vrátit do její péče, a zatím by chtěla být finančně nápomocna rodinám, ve kterých její děti aktuálně žijí. Práce s rodinou je intenzivní a náročná. Dle našeho názoru však má velký smysl. Matka si uvědomuje, že si po roce spolupráce osvojila návyky, které nikdy neznala, a je vděčná, že je může předávat svým dětem.
Stěhování rodiny na městskou ubytovnu paní Petra vnímá jako nový začátek, má zájem docházet do zaměstnání a šetřit si finance. Jsme si jistí, že finanční příspěvek na kauci či nájem by paní Petře ušetřil spoustu starostí.