Petra je matka samoživitelka v invalidním důchodu prvního stupně. Má chronické potíže s krční a bederní páteří, polyneuropatii dolních končetin a bojuje s depresivními stavy. I přes veškeré zdravotní a finanční komplikace se Petra stará o svého čtrnáctiletého syna Maxe. Společně bydlí ve vlastním starším domku, jehož správu mají na svých bedrech. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu má Petra ztížené možnosti uplatnění se na trhu práce. V důsledku její náročné zaměstnatelnosti hospodaří na hranici existenčního minima. Nemají vlastní automobil, kterým by se dostali z místa bydliště a jsou tak odkázáni na hromadnou dopravu, která v malé obci jezdí jen občas.
Finanční pomoc by Petra využila pro svého syna Maxe. Ráda by mu dopřála to, na co by sama nikdy peníze nenaspořila. Ráda by Maxe poslala na letní tábor, aby si ho užil se vším všudy a ostatní děti se mu neposmívaly, protože nemá sportovní oblečení, peníze na doprovodné aktivity, kapesné atp. Koronavirová krize měla na syna Maxe velký vliv, ten ve svém věku prochází stádiem puberty a jeho potřeba scházet se a zažívat různé situace se svými vrstevníky, zkoušet různé volnočasové aktivity a možná i zažít první lásky, musela být bohužel potlačena. Účast na táboře, jehož tématika je Maxovou velkou zálibou, je pro něho jedinečnou možností dostat se na chvíli z náročné každodennosti, poznat nové lidi, rozšířit si své obzory v možnostech trávení volného času a pobyt v přírodě. Nemalým přínosem je i skutečnost, že 14 dní by matka měla menší náklady na potraviny a oba by si mohli odpočinout od soustavného vzájemného kontaktu, což by přispělo k jejich duševní pohodě.
SAS Klubus spolupracuje s rodinou od roku 2020. Společně pracovali na lepším zvládání distanční výuky a zlepšení Maxova prospěchu, které se podařilo hned v několika předmětech. Pro Petru je služba oporou při uplatňování vlastních nároků, tvoření finanční stability rodiny a zkvalitnění vztahů v rodině a širším okolí.