Makroekonomická prognóza Komerční banky Investice: vloni motor, letos brzda

Tisková zpráva

V Praze, 5. květen 2016 – Růst české ekonomiky letos mírně překoná dvě procenta a ve srovnání s loňským rokem bude zhruba poloviční. Zatímco loňským tahounem byl růst investic, letos bude jejich dynamika naopak pro hospodářský růst přítěží. Pokles bude markantní zejména u investic financovaných z veřejných zdrojů.

První měsíce letošního roku jasně ukázaly, že loňský boom veřejných investic spolufinancovaných z evropských peněz byl významně, ale dočasně podpořen dočerpáváním evropských peněz z předchozího programového období. Začalo sice nové programové období, ve kterém ale objemově výrazně méně prostředků není. Opět ale vidíme pomalý náběh programových výzev z těchto peněz financovaný. Ještě horší je, že se objevují komplikace v souvislosti s příliš starými posudky dopadu staveb na životní prostředí (EIA), což znemožňuje využití evropských zdrojů na kofinancování investic. To bohužel investiční proces ve veřejné sféře pro letošní rok zásadně ovlivní. A je to již patrné z objemu vypisovaných stavebních veřejných zakázek. Inženýrské stavitelství tak letos čeká těžký rok. Sektor pozemního stavitelství se pak musí potýkat s problémy kolem územních plánů, které často znemožňují realizovat celou řadu projektů, jako je tomu například v Praze.

Hospodářský růst české ekonomiky ale zůstává natolik robustní, že bude i nadále zlepšovat situaci na trhu práce.Zaměstnanost v České republice je nejvyšší v historii a i v průběhu letošního roku se bude pomalu zvyšovat. Výsledkem bude další snižování nezaměstnanosti. To již ale nebude tak rychlé. Trh práce začíná narážet na své limity. V mnohých regionech a odvětvích se stává stále obtížnější nalézt odpovídající pracovní sílu. Za vše hovoří počet volných pracovních míst, který jenom na Úřadech práce aktuálně dosahuje téměř 120 tisíc. Růst mezd tak bude dále zrychlovat a letos bude atakovat čtyřprocentní hodnotu.

Zejména díky globálně stále levným energiím a potravinám panuje extrémně nízkoinflační prostředí. To se v našem případě udrží po většinu letošního roku. Třetí rok v řadě bude inflace začínat nulou, když ji v průměru čekáme na 0,6 %. Právě revize našeho inflačního výhledu směrem dolů vedla k přehodnocení našeho názoru na měnovou politiku: opuštění kurzového závazku vidíme nejdříve v Q3 17 s tím, že minimálně další dvě čtvrtletí bude ČNB na trhu aktivní v podobě devizových intervencí. Centrální banka bude limitovat zvýšenou volatilitu, a to na obě strany. Kvůli předpokládanému přílivu spekulativního kapitálu očekáváme v době „exitu“ negativní úročení bankovních vkladů nad stanovený strop, a to ve výši -0,5 %.

Významnou neznámou globálního charakteru, která může zásadně dopadnout i na českou ekonomiku a finanční trhy, je červnové referendum o setrvání Velké Británie v EU. Pravděpodobnost této události vidíme na 45%. Případný odchod Velké Británie z EU by znamenal v první řadě šok a nejistotu, která by se odrazila ve vysoké volatilitě finančních trhů a následným negativním dopadem do výkonnosti nejenom ekonomiky Velké Británie, ale u zbylých členů EU. Tedy včetně České republiky. Kurzový závazek by v tomto případě ČNB držela až do roku 2018.


 

Zdroj: Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka

Poznámka: (*) zahraniční obchod dle přeshraniční statistiky; (**) Složky inflace jsou očištěny o primární dopad daňových změn