Slibné oživení, které jsme v průběhu třetího čtvrtletí v tuzemské ekonomice pozorovali, rázně utnula druhá pandemická vlna a opětovné uvalení restriktivních opatření na (nejenom) ekonomický život v České republice. Obáváme se, že výrazná omezení nás budou sužovat i v průběhu listopadu a budou mít své hospodářské dopady. Ekonomika tak v letošním závěrečném čtvrtletí opět spadne do recese.

Opětovné uzavření ekonomiky si tak vynutilo revizi  vývoje ekonomiky směrem dolů. Komerční banka předpokládá, že tuzemská ekonomika letos poklesne v reálném vyjádření o 7,6 %. „Předpokládáme, že určitá míra opatření mířících proti šíření nemoci, ale zároveň negativně ovlivňující ekonomiku tu s námi bude až do poloviny příštího roku. Oživení v první polovině roku nebude tak výrazné, jak jsme původně předpokládali. Celoroční hospodářský růst vidíme v příštím roce ve výši 3 %,“ odhaluje novou prognózu z dílny Komerční banky její hlavní ekonom Jan Vejmělek.

I když je tuzemská epidemická situace v mezinárodním srovnání extrémně špatná, výrazné zhoršení je patrné i v globálním měřítku. To se samozřejmě odrazí i v globální ekonomice. „Zatímco ve třetím čtvrtletí se v USA, eurozóně i středoevropském regionu můžeme těšit na vysokou dynamiku HDP, nad čtvrtým čtvrtletím se začíná opravdu zatahovat“, komentuje vývoj ve vnějším prostředí ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.

Kvůli aktuálnímu uzavření nemalé části ekonomiky bude opožděn návrat české ekonomiky na předpandemickou úroveň o celý rok.Počítáme s tím, že ekonomika bude operovat pod své možnosti až do roku 2023“, upřesňuje ekonom Komerční banky Michal Brožka. Přes letošní rekordní hospodářský propad se díky vládní podpoře a programům na udržení zaměstnanosti situace na trzích práce nezhoršuje tak dramaticky. Přesto nezaměstnanost půjde postupně výše, a to na 4,4 % v průběhu příštího roku. Recese se významně podepsala na dynamice mezd, kde letos předpokládáme jejich nominální vzestup o 1,1 %, v příštím roce pak 3,0 %. Tahounem přitom budou hlavně platy ve veřejné sféře.

Podzimní covidová vlna se samozřejmě negativně promítne do hospodaření s veřejnými financemi. „Druhá vlna pandemie si vyžádá dodatečné výdaje minimálně ve výši 50 mld. Kč“, odhaduje stratég Komerční banky František Táborský a dodává, že „účet stále není konečný a představuje největší riziko naší prognózy“. Schválený letošní schodek státního rozpočtu ve výši 500 mld. Kč je z pohledu vlády komfortní. Naše aktuální prognóza počítá pro letošek se schodkem 400 mld. Kč“, doplňuje Táborský. Vývoj v hospodaření státu mezi první a druhou pandemickou vlnou spíše příjemně překvapoval. Vláda navíc nebude schopna naplnit plán investic, které ale i tak budou nejvyšší v historii.

Navzdory letošnímu hlubokému hospodářskému propadu se inflace drží nad třemi procenty, tedy nad tolerančním pásmem centrální banky, když  důvodem je především rychlejší růst cen bez segmentu potravin a energií. S blížícím se koncem roku by ale měla inflace začít klesat a letošní celoroční průměr by měl skončit na 3,2 %. „V příštím roce by inflace vlivem oslabené ekonomiky měla dále zpomalovat na průměrných 2,3 %“, dodává Michal Brožka.

Centrální banka po výrazném uvolnění měnové politiky v první polovině letošního roku ponechá úrokové sazby na současné nízké úrovni minimálně do konce příštího roku. K dalšímu uvolnění měnové politiky ČNB podle prognózy Komerční banky nepřistoupí. „Hlavním argumentem proti dalšímu uvolnění je především výhled tuzemské inflace, která i nadále zůstává nad horní hranou tolerančního pásma ČNB a její návrat na dvouprocentní cíl bude pouze pozvolný“, zdůvodňuje Martin Gürtler, ekonom Komerční banky. K zavedení nekonvenčních nástrojů podle něj nedojde.

Kurz koruny působí stabilizačně, když v posledních týdnech reflektoval zhoršující se epidemickou situaci a koruna oslabovala do oblasti nad 27 korun za euro. Tím pomohla centrální bance v uvolnění měnových podmínek. „S odezněním současné pandemické situace očekáváme rychlý návrat koruny k silnějším úrovním, když průměrný kurz pro příští rok předpokládáme 26,30 korun za euro“, předvídá František Táborský.

Hlavní ekonomické proměnné

 

 

 

 

2019

2020

2021

HDP (reálný růst, y/y v %)

2,3

-7,6

3,0

Spotřeba domácností (reálný růst, y/y v %)

2,9

-4,8

1,9

Fixní investice (reálný růst, y/y v %)

2,1

-5,1

3,9

Zahraniční obchod (mld. CZK)

143,0

63,4

107,2

Průmyslová výroba (reálný růst, y/y v %)

-0,1

-10,2

9,6

Maloobchodní tržby (reálný růst, y/y v %)

4,9

-1,7

0,8

Mzdy (nominální růst, y/y v %)

6,4

1,1

3,0

Podíl nezaměstnaných (MPSV, v %)

2,8

3,6

4,4

Inflace (y/y, v %)

2,8

3,2

2,3

3M PRIBOR (průměr)

2,1

0,9

0,4

2W Repo (průměr)

1,9

0,8

0,3

EUR/CZK (průměr)

25,7

26,6

26,3

Zdroj: ČSÚ, ČNB, MPSV, Macrobond, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka

Jan Vejmělek
Hlavní ekonom Komerční banky
tel.: +420 222 008 568
jan_vejmelek@kb.cz