Ekonomická prognóza Komerční banky: Stop viru, návrat k normálu

V tuto chvíli má již české hospodářství to nehorší za sebou. Ekonomika se pomalu ale jistě vrací k životu, z pohledu zveřejňovaných dat nás ale to nejhorší teprve čeká. I když recese zasáhla pouze malou část prvního čtvrtletí, HDP klesl oproti posledním třem měsícům loňského roku o 3,6 %. Pro druhý kvartál očekáváme propad o 8,6 % oproti prvnímu čtvrtletí. To bude znamenat nejhorší výsledek v historii ČR. Za celý letošní rok ekonomika podle základního scénáře Komerční banky poklesne o 6,8 %.

Vývoj ve zbytku roku bude kriticky záviset na těchto faktorech: 1/ jak rychle se bude vracet život k normálu u našich klíčových obchodních partnerů a jak rychle se budou otevírat hranice, 2/ zda se vládě podaří rychle a efektivně naplnit rozsah slíbené fiskální pomoci, a 3/ jak bude vypadat epidemiologická situace v závěru roku – zda přijde či nepřijde druhá vlna onemocnění.

„Proto jsme v Komerční bance připravili i alternativní scénáře vývoje“, uvádí ekonom KB Michal Brožka. „V pesimistickém scénáři by letos ekonomika mohla snadno klesnout o 10 %.“

Současná recese zasáhla primárně sektor služeb, který není na takovouto situaci připraven, průmysl je na cyklický vývoj zvyklý. Služby jsou navíc významnějším zaměstnavatelem, což se projeví i na trhu práce. Ten naštěstí zastihly současné potíže ve stavu vysokého počtu volných pracovních míst.  Nezaměstnanost vzroste podle prognózy KB nad 7,5 % během třetího čtvrtletí, již ke konci roku se ale začne  snižovat. Dopad recese bude patrný i na výdělcích.

„Tempo růstu mezd zpomalí z loňských 7,1 % na letošní necelá tři procenta“, uvádí Michal Brožka.

Recese je v ekonomice tradičně spojena s trendem snižující se inflace a ne jinak tomu bude i tentokráte. Vrcholu dosáhl růst spotřebitelských cen v únoru ve výši 3,7 %. V současné době inflace rychle zpomaluje hlavně kvůli levnějším pohonným hmotám, ve zbytku roku půjde dolů kvůli slabé poptávce i jádrová inflace.

„Proto jsme v Komerční bance připravili i alternativní scénáře vývoje“, uvádí ekonom KB Michal Brožka. „V pesimistickém scénáři by letos ekonomika mohla snadno klesnout o 10 %.“

V tuto chvíli má již české hospodářství to nehorší za sebou. Ekonomika se pomalu ale jistě vrací k životu, z pohledu zveřejňovaných dat nás ale to nejhorší teprve čeká. I když recese zasáhla pouze malou část prvního čtvrtletí, HDP klesl oproti posledním třem měsícům loňského roku o 3,6 %. Pro druhý kvartál očekáváme propad o 8,6 % oproti prvnímu čtvrtletí. To bude znamenat nejhorší výsledek v historii ČR. Za celý letošní rok ekonomika podle základního scénáře Komerční banky poklesne o 6,8 %.

„Ve druhé polovině letošního roku se inflace dostane pod dvouprocentní cíl centrální banky“, předvídá Michal Brožka. „Pociťovaná inflace ale dolů příliš nepůjde, domácnosti budou vnímat zvyšující se ceny potravin“, dodává. Pro letošní rok počítá prognóza KB s průměrnou inflací ve výši 2,4 %.

Centrální banka bude držet měnovou politiku delší dobu uvolněnou. Z únorových 2,25 % srazila ČNB svou klíčovou sazbu na pouhých 0,25 % a cyklus dovrší v červnu snížením na „technickou nulu“, tedy 0,05 %. „Tam by měla setrvat i po celý příští rok“, upřesňuje vyhlídky ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Hlavním důvodem je podle něj především vývoj v zahraničí, který nyní odpovídá spíše alternativnímu scénáři nové prognózy ČNB. „Již výsledky za první čtvrtletí ukázaly, jak moc koronavir z růstu světových ekonomik ukrojil“, doplňuje ekonomka KB Jana Steckerová. V reakci na globální recesi a snižující se úrokové sazby výrazně oslabila i česká koruna. Vůči euru se její kurz koncem března několikrát přiblížil úrovni 28 korun za euro.

Zásadním způsobem přepsala současná hospodářská krize obrázek českých veřejných financí. Státní rozpočet skončí letos podle prognózy KB s rekordním schodkem kolem 340 mld. Kč. „Jenom v důsledku hlubokého propadu tuzemské ekonomiky očekáváme letos výpadek 180 mld. CZK na straně příjmů státního rozpočtu“, uvádí jeden z hlavních důvodů František Táborský. Negativně se pak na hospodaření vlády projeví diskreční opatření vlády v boji s koronavirem, a to na příjmech i výdajích. „Z pohledu celkových veřejných financí by na tom relativně lépe měly být města a obce a zdravotní pojišťovny, které by měly benefitovat z rozpočtové odpovědnosti v předchozích letech a navýšení plateb za státní pojištěnce“, doplňuje František Táborský.

Hlavní ekonomické proměnné

Zdroj: ČSÚ, ČNB, MPSV, Macrobond, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka

Jan Vejmělek
Hlavní ekonom Komerční banky
+420 222 008 568
jan_vejmelek@kb.cz