Ročně lidé na celém světě vyprodukují okolo 40 miliard tun oxidu uhličitého, který je klíčovým plynem způsobujícím tzv. skleníkový efekt. „Žijeme v epoše antropocénu, tedy době silného působení naší civilizace na celou planetu. Nejčastěji zmiňovaný skleníkový efekt přitom neohrožuje jen prostředí, ve kterém žijeme, ale přímo nás samotné,“ uvádí profesor Michal V. Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, CzechGlobe a dodává: „CO2, který podle dat může za tři čtvrtiny pozorovaného oteplování, je přitom přirozenou součástí naší atmosféry a určitý podíl je velmi prospěšný. Jeho současná koncentrace je ale příliš vysoká a nebezpečná a je na nás, nakolik se podaří zvrátit jeho negativní působení.”
Zvyšování teploty na zemi pak dále způsobuje tání ledovců a následné zvyšování hladiny moří i nedostatek sladké vody potřebné pro přežití. To v budoucnu způsobí masivní migraci těch, kteří nebudou mít k pitné vodě přístup i těch, jejichž životní prostor bude zaplaven.
Jak na udržitelnou budoucnost?
Ve světě tak vzniká stále více iniciativ vyzývajících k nutnosti udržitelného chování. Za tím se skrývá nejen snižování emisí CO2, ale také třeba nalezení a využívání obnovitelných zdrojů či aplikace tzv. cirkulární ekonomiky, která s odpady nakládá jako s cenným materiálem a vrací je zpět do oběhu.
Pomoci se snižováním ekologické zátěže by ale měly také firmy. Klíčovou roli zde přitom hrají banky.