Ekonomická prognóza Komerční banky - Obchodní válka je vůl

Tisková zpráva

Růst české ekonomiky se po loňském extrémně vysokém růstu o 4,5 % postupně stabilizuje kolem 3 %, kde se bude pohybovat v letošním i příštím roce. Tahounem českého hospodářství zůstává domácí poptávka, vnější prostředí zastiňují protekcionistické tendence amerického prezidenta D. Trumpa a neschopnost vlády T. Mayové dotáhnout do zdárného konce jednání ohledně nastavení pravidel, která budou platit po odluce Velké Británie od Evropské unie v příštím roce.

Podle aktualizované makroekonomické prognózy Komerční banky letos přidá česká ekonomika měřeno reálným HDP 3,0 %, příští rok pak 2,9 %. Po loňských 4,5 % se tak jedná o znatelné zpomalení. „Je jasné, že kulminační bod má již růst tuzemského hospodářství za sebou“, doplňuje hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. „Ještě před čtvrt rokem jsme přitom očekávali letošní růst o 3,8 %“, dodává. Podle tvůrce nové prognózy Viktora Zeisela stálo za významnou sestupnou revizí několik faktorů. „Zásadní bylo zklamání, které přinesly statistiky národních účtů za první čtvrtletí, kdy Česko rostlo výrazně pomaleji, než sousedé v regionu. Svou roli pak sehrála i revize časové řady ze strany ČSÚ“, doplňuje.

Domácí ekonomika naráží na své kapacitní limity.Zaměstnanost už nemá prostor pro další růst a produktivita roste pomaleji, než jsme čekali, i když vidíme silný nástup investic,“ dodává Viktor Zeisel. Zpomalení se však neprojevuje na trhu práce. Tam stále panuje poptávka nad nabídkou a o případném růstu nezaměstnanosti nemůže být ani řeč. Naopak, tlak na růst mezd kvůli napjatému trhu práce bude pokračovat. Zvyšující se odměny zaměstnancům a další rostoucí náklady budou firmy přesouvat na koncové spotřebitele. Inflace se tak udrží bezpečně nad dvěma procenty.

Z květnové prognózy ČNB, která předpokládala stabilní úrokové sazby po zbytek roku, po zveřejnění dat ve druhém čtvrtletí nezůstal na kameni kámen. Již červnové zvýšení sazeb ukázalo, že centrální banka hodlá promptně reagovat na odchylky kurzu od prognózy. Spolu s vyšší inflací to je pro ČNB důvod k dalšímu zvýšení sazeb. „Podle našeho odhadu se sazby letos zvýší ještě dvakrát. K dalšímu trojímu zvýšení sazeb by mělo dojít v průběhu příštího roku,“ komentuje výhled Viktor Zeisel.

Dosažení hladiny 25 CZK/EUR se odkládá až na polovinu příštího roku. Oslabení koruny v průběhu 2. čtvrtletí překvapilo nejenom centrální banku, ale i nás. Česká měna doplatila na zhoršení vnějšího prostředí. „Hráči na trhu se na korunu začali opět dívat pouze jako na jednu z měn rozvíjejících se trhů. A ty jsou kvůli eskalaci obchodních válek a růstu dolarových sazeb v nemilosti investorů“, uvádí Jan Vejmělek. „Příznivé fundamenty a rozšiřující se úrokový diferenciál ale nakonec povede k tomu, že se posilující trend na koruně opět obnoví“, dodává.

Doba levných úroků je nenávratně pryč, státu to prodraží vydávání nového dluhu. „Inflace nad dvěma procenty, rostoucí sazby ČNB a zanedlouho i ECB, k tomu vysoká emise dluhopisů letos a nutnost refinancovat velké objemy v příštím roce…“ To vše se podle Jakuba Matějů, stratéga Komerční banky, promítne do růstu výnosů státních dluhopisů: „Za nově vydané desetileté dluhopisy bude stát ke konci letošního roku platit 2,20 %, v příštím roce požadované výnosy dále porostou“. Letos čekáme deficit státního rozpočtu ve výši 40 miliard korun. „Příjmy státního rozpočtu jsou sice na vzestupu, ale výdaje (zejména ty mzdové) rostou rychleji.“ dodává k tomu Jakub Matějů.

Významným rizikem zůstává pro českou ekonomiku hrozba zavedení cel na vývoz automobilů. „Schůzka předsedy Evropské komise J. Junckera a amerického prezidenta D. Trumpa sice odložila úvahy o zavedení cel na evropské dovozy aut, ale jak jsme si již s americkým prezidentem zvykli, tak nejistota přetrvává. Nepřímý dopad na českou ekonomiku jsem vypočítal až na 0,4 % českého HDP.“ Dodává David Kocourek, sektorový analytik Komerční banky. „Nejvíce na obchodní války doplatí Čína a její subdodavatelské země Taiwan, Malajsie, Korea a Singapur. Naopak Spojené státy by uvalení cel na Čínu v plném rozsahu stálo pouze 0,2 pb HDP ročně.“ shrnuje Jana Steckerová, ekonomka Komerční banky.

Hlavní ekonomické proměnné      
  2017 2018 2019
HDP (reálný růst, y/y v %) 4,5 3,0 2,9
     Spotřeba domácností (reálný růst, y/y v %) 4,4 4,0 3,0
     Fixní investice (reálný růst, y/y v %) 3,7 6,7 2,1
Zahraniční obchod (mld. CZK) (*) 427 391 409
Průmyslová výroba (reálný růst, y/y) 6,5 2,5 3,1
Maloobchodní tržby (reálný růst, y/y v %) 5,5 5,7 4,7
Mzdy (nominální růst, y/y v %) 6,2 8,0 5,5
Podíl nezaměstnaných (MPSV, v %) 4,1 3,2 3,1
Inflace (y/y, v %) 2,5 2,1 2,1
3M PRIBOR (průměr) 0,41 1,2 2,2
2W Repo (průměr) 0,21 1,1 2,1
EUR/CZK (průměr) 26,33 25,5 24,9

 

Zdroj: ČSÚ, ČNB, MPSV, Macrobond, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka            

Poznámka: (*) zahraniční obchod dle přeshraniční statistiky