Zelený hrdina #3
Romana Drdová

Romana Drdová, vítězka Ceny Empatie, otevírá téma upcyklace v oblasti umění a módy

V současné době je svět na pokraji klimatické krize v důsledku nadměrného konzumu. Romana Drdová, mladá absolventka Akademie výtvarných umění v Praze, na tento fakt svou tvorbou upozorňuje a otevírá téma upcyklace v umění a módě. K realizaci svých tvůrčích nápadů využívá odpad z různých firem a vytváří tak módu, která má změnit naše myšlení směrem k udržitelnosti. Iniciovala také vznik recyklační stanice na umělecké škole FaVU (VUT) v Brně, kde studentům poskytují odložený materiál pro jejich studijní projekty.

Až do 13. února 2022 si díla Romany Drdové můžete prohlédnout v Národní galerii v Praze, a to v rámci výstavy Cena Empatie. Ta je vyvrcholením stejnojmenného projektu Komerční banky a Národní galerie Praha, jehož cílem bylo vybrat a ocenit kreativní projekty se sociálním a environmentálním přesahem.


Romana Drdová

 

Přečtěte si rozhovor s Romanou Drdovou

Při tvoření je vždy stěžejní první impuls, jaký byl ten váš?

Pro mě to byl pobyt v New Yorku, kde jsem viděla bezprostřednost lidí na ulici a otevřenost, pokud jde o módu. Poprvé se mi stalo, že mě zastavovali lidé na ulici a ptali se, který návrhář dělal oblečení, které mám na sobě. A bylo pro mě potěšením přiznat, že jsem si ho ušila sama.

Co se snažíte svým dílem předat či sdělit?

Snažím se o to, aby lidé neměli strach projevovat se takoví, jací jsou. I po vizuální stránce – aby sebevědomě nosili oblečení, které se jim líbí, a nikdo je nesoudil. My si můžeme dovolit vypadat jinak a nikdo nám do toho nemá co mluvit. Ve svých dílech zároveň ukazuji, že módu lze vyrábět z již použitých materiálů a že takové oblečení je nositelné.


Jaké byly nejtěžší okamžiky ve vašem uměleckém životě?

Nemám konkrétní okamžik. Myslím, že je to celková vytrvalost zůstat na cestě.

Poprvé se mi stalo, že mě zastavovali lidé na ulici a ptali se, který návrhář dělal oblečení, které mám na sobě. A bylo pro mě potěšením přiznat, že jsem si ho ušila sama.

Jaký je přístup zákazníků k uměleckým dílům z použitých materiálů?

Veskrze pozitivní, moje oblečení nosí hodně přátel a umělců. Je to asi tím, že jakmile člověk zjistí, jaký příběh za sebou oděvy mají, zaujme ho nejen, jakým způsobem je tvořím, ale začnou být i součástí jeho osobnosti. Jde o zprávu světu a okolí, to co nosím na sobě komunikuje stejně jako slova nebo gesta.

Z čeho čerpáte inspiraci pro svoji tvorbu?

Inspirace je pro mě v každodennosti. Tím, že pozoruji lidi, mluvím s nimi, většinou mě inspirují věci, které se netýkají umění, ale běžného života.


Jak svá díla financujete?

Na aktuální výstavě v Národní galerii jsem pracovala dva roky a podpořila ji Komerční banka. Jinak svoje umění financuji převážně z vlastních zdrojů.


Za svoji tvorbu jste byla několikrát oceněna. Jaké ceny si vážíte nejvíce?

Každá cena mě posune dál. Mám radost z každé spolupráce.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?

Ráda bych v blízké budoucnosti založila vlastní značku, která je na pomezí umění a módy. Zároveň mám v hlavě projekt, ke kterému mě inspirovalo kreativní centrum Material for the Arts v New Yorku, kde jsou k dispozici materiály k opětovnému použití od různých firem, ale i módních návrhářů. Ti je dále poskytují školám, umělcům i neziskovým organizacím. Mým záměrem je navázat komunikaci s firmami (tiskárnami, instalační firmami, módními a kosmetickými řetězci aj.), které při výrobě produkují velké množství materiálů, a nabídnout tento materiál ke kreativnímu zpracování umělcům, designérům, architektům a dalším zájemcům. Ráda bych tento koncept představila širšímu publiku na některé z dalších výstav, a to prostřednictvím workshopů na téma, jak zpracovávat odpad, jak šetřit na materiálech a jaké výhody tkví v darování a sdílení zdánlivě nepotřebných věcí.

Myslím, že hlavní investice by měla jít do vzdělání, protože tak se můžeme posunout dál. Měli bychom se zaměřit ve všech směrech na obnovitelné zdroje.

Jaká je jedna konkrétní věc, kterou každý může udělat pro lepší budoucnost?

Každý můžeme konzumovat méně, a to ve všech směrech. V jídle, v oblečení, cestování… Není potřeba redukovat úplně všechno, stačí malý krok a žít sám se sebou v míru. Já osobně se ve své tvorbě snažím o upcyklaci materiálů. Chci tak ukázat, že i v oblasti módy lze žít a uvažovat udržitelně.


Pokud byste byla bankou, investovala byste do vašeho umění?

Ano, to už se ostatně stalo v rámci výstavy Cena Empatie.


Jak by měly banky nebo velké společnosti podporovat udržitelnou budoucnost?

Myslím, že hlavní investice by měla jít do vzdělání, protože tak se můžeme posunout dál. Měli bychom se zaměřit ve všech směrech na obnovitelné zdroje. Z pohledu umění je ale jednou z nejlepších věcí investice do kreativity, a to nejen umělecké, ale vlastně jakékoli.

Tohle je naše třetí hrdinka. V příštích měsících vám představíme další zelené hrdiny a jejich příběhy, které vás mohou inspirovat k udržitelnosti.