Zoo Praha

  
Již 15 let spolupracujeme se zoologickou zahradou
a podporujeme projekty na ochranu přírody
O partnerovi

Pražská zoologická zahrada byla založena v roce 1931. Ve 12 unikátních pavilonech a ve více než 150 expozicích žije 5 375 zvířat náležejících k 678 druhům. Pražská zoo patří k chovatelské špičce a každoročně se řadí na první pozice žebříčku nejlepších zoo světa.

Aktuálně ze Zoo Praha

Jaro je v plném proudu a v pražské zoologické zahradě se ve výbězích objevila spousta nových mláďat. Snad neočekávanějším z přírůstů zahrady jsou dvě slůňata narozená jen krátce po sobě.

V pátek 27. 3. 2020 nad ránem se narodilo první slůně. Matkou je slonice indická Tamara a otcem je samec Ankhor. Další sloní samička přišla na svět v noci na 9. května a její matkou je slonice Janita.

Obě samičky se mají čile k světu, rychle přibývají na váze a postupně se seznamují s dalšími členy sloní skupiny.

Jména pro sloní samičky vyberou sami chovatelé a budou sinhálská, tedy původem ze Srí Lanky, odkud pocházejí jejich matky Tamara a Janita.

Zoo Praha má v chovu slonů dlouholetou tradici, první slůně zde přišlo na svět už v roce 1993. Poté následovali i sloni afričtí. Nyní tvoří skupinu opět sloni indičtí, jejichž dvě nové samičky zůstanou v Praze a jednou zde položí základ vzniku nové rodinné skupiny.  

Generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka se stal kmotrem nově narozeného slůněte.

21. června proběhly v pražské Zoo křtiny slůňat narozených na jaře tohoto roku. První se narodilo 27. března a druhé slůně přišlo na svět jen krátce po něm 9. května. 

Lakuna  a Amalee – taková dostaly jména dvě sloní slečny. Jména pocházejí ze Srí Lanky stejně jako matky obou narozených slůňat. Starší slůně dostalo jméno Lakuna, tedy v sinhálštině „Znamení“. „Význam je ten, že jde o dobré znamení. První sloní samičku jsme tak vnímali proto, že se narodila v náročné době, kdy byla zoo uzavřená, v karanténě. A zároveň představuje dobré znamení pro budoucnost našeho chovu slonů,“ vysvětluje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Výběr jména pro druhé slůně byl trochu složitější, nakonec však v hlasování chovatelů o jediný hlas zvítězila Amalee. „Tohle jméno už žádný speciální význam v sinhálštině nemá, ale ani ho nepotřebuje,“ uvedl pan Miroslav Bobek. „Obě slůňata jsou zkrátka náš ‚pražský zázrak‘.“

Komerční banka jako dlouholetý partner nesměl u křtu chybět – kmotrem starší sloní samičky Lakuny se tak stal náš generální ředitel Jan Juchelka.

Co jsme již podpořili

Program na záchranu tasmánského čerta „Save the Tasmanian Devil Program“. Tento program na záchranu ďábla medvědovitého, známého též jako tasmánský čert, pomáhá chránit zmíněný ohrožený druh v oblastech jeho přirozeného výskytu.

Jedním z nejzajímavějších projektů byl Toulavý autobus – ochranářský projekt, jehož cílem je vozit děti žijící v blízkosti kamerunské rezervace Dja do záchranných center, ve kterých nejen dostanou šanci pozorovat gorily, ale také se mohou zúčastnit osvětových a vzdělávacích aktivit.

Dalším významným počinem byla ochrana supa mrchožravého na Balkáně, kterou zajišťuje organizace Green Balkans v Bulharsku. V minulých letech zde byly z prostředků poskytnutých pražskou zoologickou zahradou vybudovány tři chovné a seznamovací voliéry pro supy a také krmné místo. Od srpna 2017 mají bulharští ochránci těchto dravců k dispozici rovněž terénní vůz. Pořídit si ho mohli díky spolupráci Zoo Praha s Komerční bankou.

Mezi další záchranné projekty patří návrat divokých koní Převalského do volné přírody. Kůň Převalského (Equus przewalskii), poslední druh divokého koně vůbec, je světu znám od roku 1881. O necelých sto let později, na přelomu 60. a 70. let 20. století, byl však ve volné přírodě vyhuben. Přežil jen v péči zoologických zahrad. Mimořádnou zásluhu na zachování koně Převalského má Zoo Praha. Díky tomuto záchrannému projektu žije nyní v Mongolsku ve volné přírodě více než 500 koní, z toho 194 v přísně chráněné oblasti Gobi B.