Česká ekonomika podle posledního odhadu ČSÚ zaznamenala ve třetím čtvrtletí letošního roku silné oživení. Tuzemské HDP vzrostlo mezičtvrtletně o 6,2 % a jeho meziroční pokles se tak zmírnil na 5,8 %. Ve srovnání s tržním očekáváním se jedná o mírně lepší výsledek, trh totiž čekal nárůst HDP oproti druhému čtvrtletí v průměru o 5,0 %. Lépe si nakonec české hospodářství vedlo i ve srovnání s naší prognózou, která počítala s růstem o 5,3 % mezičtvrtletně. Mnohem pesimističtější byla Česká národní banka, ta totiž ve své poslední prognóze předvídala zvýšení ekonomické aktivity jen o 2,8 %.

Silné odražení ekonomiky ode dna se ve třetím čtvrtletí čekalo. Nad očekávání rychle se tuzemské hospodářství začalo zotavovat již krátce po rozvolnění restriktivních opatření z jara. Dařilo se především průmyslu a obchodu, kde podle dostupných měsíčních ukazatelů pokračoval rychlý růst také během léta. Zatímco průmyslová výroba ještě za loňskem mírně zaostávala, maloobchodní tržby se již nacházely poblíž předkrizových hodnot. Pomohla jak obnovená chuť domácností spotřebovávat, což dokazují i solidní prodeje osobních automobilů, tak i nárůst poptávky ze zahraničí. Fungovat totiž poměrně rychle začaly i ekonomiky našich obchodních partnerů. Lze tak předpokládat, že hlavním zdrojem oživení tuzemského hospodářství ve třetím čtvrtletí byla spotřeba domácností a zahraniční obchod. K vyšším přebytkům zahraničněobchodní bilance pravděpodobně dopomohly i nadále nízké dovozy zboží určeného pro investiční účely, protože firmy se z důvodu přetrvávající vysoké nejistoty do investic zcela jistě nehrnuly. To, jak to se strukturou HDP skutečně bylo, se však dozvíme až zhruba za měsíc, kdy statistický úřad tyto informace zveřejní.

Dobře nastartovanou ekonomiku však s příchodem podzimu zastavila druhá vlna koronaviru. Tuzemské hospodářství tak v posledním čtvrtletí letošního roku nejspíše znovu klesne a velká část, či celé oživení ze třetího čtvrtletí přijde vniveč. Předchozí odhady celoročního poklesu ekonomiky budou tudíž zřejmě revidovány k výrazně horším číslům. My nyní pro letošní rok očekáváme pokles o 7,6 %, a to na trhu stále platíme spíše za optimisty.

Nejhůře na tom samozřejmě bude opatřeními nejvíce zasažené odvětví služeb, zejména pohostinství, kultura a cestovní ruch. Zde během letních měsíců došlo k jen skromnému oživení, když především ve velkých městech chyběli zahraniční turisté. Tamní podnikatelé tak do druhé vlny vstupují z o poznání horší pozice a obavy o jejich celkové přežití jsou bohužel na místě. Z celého odvětví se tak zřejmě bude i nadále dařit jen IT společnostem a kurýrním službám.

Po uzavření velké časti maloobchodu se teď budou zraky upínat především k průmyslu, který prozatím významně zasažen nebyl. Mnohdy kritizovaná průmyslová orientace české ekonomiky může být teď, stejně jako během první vlny, výhodou. Dobrou zprávou pro tuzemský průmysl je, že velmi dobré výsledky v posledních měsících vykazuje německý výrobní sektor. Nešlo přitom jen o letní měsíce, což dokazuje i říjnový index nákupních manažerů (PMI), který znovu povyrostl na výrazných 58 bodů a je tak nejvýše za poslední více než dva roky. Největší hrozbou průmyslových podniků tak v tuto chvíli není ani tak nedostatečná poptávka, jako spíše nedostatek pracovníků vyplývající ze zvyšujícího se počtu uvalených karantén, navíc zde stále chybí pracovníci ze zahraničí. Připomeňme, že během první vlny průmyslové podniky neuzavřely své provozy kvůli vládnímu nařízení, ale proto, že se bály o zdraví svých zaměstnanců.