Skrytá hrozba letních bouřek: přepětí ničí elektroniku a technologie moderních domácností
Bouřky se v Česku nejčastěji objevují v teplé části roku a mohou je doprovázet přívalové srážky, silné nárazy větru, krupobití i intenzivní elektrická aktivita. Rizikem pro domácnosti ale není pouze přímý zásah budovy bleskem. Pojišťovny řeší také škody způsobené přepětím v elektrické síti, jichž riziko zvyšují právě bouřkové jevy v letním období. Podle statistik ČAP bylo v roce 2025 evidováno celkem 25 823 škod způsobených přepětím v úhrnné hodnotě téměř 572 milionů korun. Také první měsíce letošního roku potvrzují, že škody kvůli přepětí nejsou nijak vzácné. Od ledna do března 2026 jich pojišťovny zaznamenaly 5 247 v celkové hodnotě přes 113 milionů korun.
„To ukazuje, že přepětí rozhodně není okrajovým rizikem. Může vzniknout například při poruše nebo změnách provozního stavu elektrické sítě, ale také v souvislosti s bouřkami, které jsou u nás nejčastější v letním období. Právě přepětí vyvolané úderem blesku může být mimořádně silné a ničivé. Blesk přitom vůbec nemusí zasáhnout samotný dům. Stačí zásah do elektrického vedení, trafostanice nebo jiného objektu v okolí a napěťová špička se může rozvody dostat až k zařízením v domácnosti a během okamžiku jich poškodit několik současně. Lidé by na toto riziko měli myslet. A to tím spíš, že moderní domácnosti jsou plné drahé elektroniky.“
Přepětí může poškodit televizory, počítače, routery, domácí spotřebiče nebo zabezpečovací systémy. V moderních domech jsou však k elektrické síti připojeny také podstatně dražší technologie, například tepelné čerpadlo, fotovoltaická elektrárna, klimatizace, elektronické řízení vytápění, ovládání garážových vrat nebo další prvky chytré domácnosti. „Škoda tak nemusí skončit výměnou jednoho spotřebiče. Pokud napěťová špička zasáhne několik zařízení najednou nebo poškodí řídicí elektroniku technologického systému, mohou celkové náklady dosáhnout desítek až stovek tisíc korun,“ upozorňuje Jana Šimková. „V KB Pojišťovně řešíme škody související s přepětím poměrně pravidelně. Průměrná škoda je okolo 18 tisíc korun, nejvyšší pak téměř 300 tisíc korun. Nejčastěji klienti hlásili poškození elektrospotřebičů a elektroniky. Závažnější škody se týkaly zejména technologií, jako jsou tepelná čerpadla,“ dodává.
Majitelé domů a bytů by si měli ověřit, zda jejich smlouva kryje nejen přímý úder blesku, ale také přepětí a nepřímý úder blesku. Tato rizika nemusí být v základní variantě majetkového pojištění zahrnuta automaticky. „U produktu MojePojištění majetku od KB Pojišťovny je přímý úder blesku součástí variant KLASIK i KOMFORT. Škody způsobené přepětím, nepřímým úderem blesku, podpětím a zkratem jsou zahrnuty v rozšířené variantě KOMFORT, a to u pojištění nemovitosti i domácnosti,“ upřesňuje Jana Šimková.
Zatímco poruchy distribuční sítě majitelé nemovitostí většinou ovlivnit nemohou, riziko škod při bouřce lze snížit správně provedeným a pravidelně kontrolovaným hromosvodem, odborně navrženou přepěťovou ochranou a odpovídajícím stavem elektroinstalace. Hromosvod chrání především budovu před účinky přímého zásahu blesku. Přepěťová ochrana má omezit napěťovou špičku, která by se mohla dostat k připojeným spotřebičům a technologiím. U citlivé elektroniky, jako jsou počítače, televize nebo herní konzole může pomoci také její odpojení od elektrických, anténních a metalických datových rozvodů. Musí však být provedeno bezpečně a s dostatečným předstihem před bouřkou.
- nechat odborně zkontrolovat hromosvod a elektroinstalaci,
- používat vhodnou přepěťovou ochranu,
- před příchodem bouřky odpojit citlivou elektroniku od elektrických a dalších metalických rozvodů,
- po škodě nemanipulovat s poškozenou elektroinstalací (tuto práci přenechat elektrikáři),
- škodu zdokumentovat a co nejdříve oznámit pojišťovně.
Ani technická opatření však nemohou všechna rizika zcela vyloučit. Správně nastavené pojištění proto pomáhá řešit finanční následky škody, pokud ochranné prvky nestačí.