Ekonomická prognóza Komerční banky: Na tenkém ledě

Česká ekonomika poroste letos podle aktualizované prognózy Komerční banky tempem 2,7 % po loňských 2,8 %.

Přes výrazné zhoršení situace v německém průmyslu ve druhé polovině loňského roku se to na českém průmyslu a jeho exportech nijak zásadně neprojevilo.

To do značné míry bylo způsobeno tím, že německý automobilový průmysl doplatil na změnu homologací a nutnost nových certifikací u spalovacích motorů. Svou roli sehrálo i zpomalení čínské ekonomiky.

Zatímco zahraniční poptávka je v ohrožení, domácí poptávka hraje prim. Spotřebu domácností podporuje napjatý trh práce. Nezaměstnanost je rekordně nízká, podle metodiky Mezinárodní organizace práce se v listopadu její míra dostala po sezónním očištění již pod 2 %. Mzdy naopak svižně rostou. Vloni to bylo o silných 8,5 %, nejrychleji za posledních 17 let. Protože růst produktivity zaostává a firmy čelí hrozbě snížení cenové konkurenceschopnosti, musí investovat. A vloni byly investice hlavním motorem české ekonomiky. Ve druhé polovině roku se k soukromým přidaly i ty veřejné. I letos zůstane tím, co bude růst tuzemské ekonomiky podporovat, domácí poptávka. Nicméně další zrychlení je nepravděpodobné. Čeští producenti budou čelit dalším tlakům na ziskové marže, mzdy sice porostou o něco pomaleji, i tak ale o stále silných 6,9 %. K tomu se přidávají nejistoty ohledně zahraniční poptávky a na straně veřejného sektoru hlavní vlna projektů financovaných z evropských peněz skončila rokem 2018. Letos si tak investice polepší o 2,2 % po loňských 9,0 %.

Rekordní zaměstnanost a růst mezd budou i letos podporovat spotřebu domácností, i když tempo jejího růstu mírně zpomalí na 3,2 % z loňských 3,5 %. „V posledních kvartálech je patrné zvyšování míry opatrnostních úspor“, dodává Viktor Zeisel, „domácnosti vnímají, že současné tempo růstu mezd je neudržitelné.“ Silná spotřebitelská poptávka se projevuje i na inflačních číslech. Jádrová inflace, tedy bez regulovaných cen a cen potravin a pohonných hmot, se bezpečně usadila nad inflačním cílem a zůstane tam i v průběhu letošního roku. Po loňské inflaci ve výši 2,1 % letos očekáváme její zrychlení na 2,3 %. Kromě jádrové inflace za tím budou stát i regulované ceny, když zdražuje zejména elektrická energie.

Koruna se vyrovnala s efektem konce roku a do toho nového vstoupila silnější. Zahraniční rizika však přetrvávají a nenechají domácí měnu rychleji posilovat. Stojí za tím i velké množství korunové likvidity, které brání kurzu v návratu k dlouhodobě rovnovážným úrovním. Proto se v našem základním scénáři koruna nedostane ani pod 25 CZK/EUR.

ČNB začala jako první banka v Evropě s návratem měnové politiky k normálu. Vloni přitom ušla velký kus cesty, když zvedla úrokové sazby hned pětkrát. Hlavním důvodem bylo robustní domácí inflační prostředí navzdory zpomalení domácí a světové ekonomiky a rostoucí nervozitě na finančních trzích. Centrální banka je v tuto chvíli již velmi blízko rovnovážným sazbám a navíc nejistota ohledně vnějšího prostředí výrazně vzrostla. Inflační tlaky plynoucí ze silného mzdového růstu ale přetrvávají, a ČNB tak pravděpodobně bude pokračovat v utahování měnové politiky. Předpokládáme, že sazby letos půjdou nahoru dvakrát. Na nadcházejícím zasedání to ale zřejmě nebude. „Současná prohlášení, která jsou z ČNB slyšet, sice nedávají jasný obrázek, nicméně podle nás převáží nejistoty plynoucí z vnějšího prostředí a sazby se v únoru měnit nebudou“, upřesňuje Viktor Zeisel.

Zdroj: ČSÚ, ČNB, MPSV, Macrobond, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka
Poznámka: (*) zahraniční obchod dle přeshraniční statistiky