Srdeční záležitost: Jak jsem se rozhodla pomáhat CENTRU HÁJEK

Můžete nám v kostce představit Váš projekt Srdečních záležitostí?

Moje Srdeční záležitost se jmenuje denní stacionář CENTRUM HÁJEK. Je to zařízení pro děti s nejtěžším stupněm postižení. Jeho personál se trpělivě a s vysokou odborností stará o děti do věku 15 let. Pomáhá jim rozvíjet se formou cvičení a hry, usiluje o vylepšení stavu dětí tak, aby se pokud možno přiblížily běžným dětem. Malí klienti Centra přijíždějí i se svými rodiči z celé České republiky a absolvují ozdravné terapeutické bloky, které posunou jejich vývoj vždy o krůček vpřed.
Sezení na klasických židlích, jaké známe ze škol a školek pro zdravé děti, není u těchto dětí možné. Handicapované děti potřebují speciální polohovací židle tzv. na míru. Dítě v ní sedí bezpečně, židle neubližuje jeho zdravotnímu stavu a umožní mu s optimální oporou sedět ve vzpřímené poloze. Židle provází dítě v průběhu celého dne, při jídle, během terapií (např. ergoterapie), když se učí nové věci jako ve škole, nebo školce. Možná i proto jsem se rozhodla pomoci získat prostředky právě na toto terapeutické vybavení.

Proč jste si vybral/a právě toto zařízení /organizaci? Máte s ním nějakou osobní zkušenost?

Hledala jsem oblast, která je z hlediska pomoci nejvíce opomíjená, oblast, kde lidé potřebují více podpořit. Dozvěděla jsem se o existenci projektu CENTRUM HÁJEK, které pomáhá handicapovaným dětem a jejich rodinám. Získala jsem na toto zařízení velmi dobré reference a tak rozhodnutí pomáhat právě tady bylo jednoznačné.

Proč jste se pustil/a do tohoto projektu? Jak se k vaší práci staví vaše nejbližší okolí?

Do projektu Speciální rehabilitační židle pro CENTRUM HÁJEK jsem se pustila z důvodu, že tato rehabilitační pomůcka je nezbytná pro děti, které nedokážou samy sedět a potřebují oporu. Opora je musí být schopna nejen udržet v sedu, ale také tento sed činit příjemným, pohodlným, aby děti sezení nebolelo či netlačilo. Děti si tak užívají pocit sociální rovnoprávnosti s ostatními dětmi a dospělými, který jim vleže není dopřán.
Moje okolí mě v tomto ohledu velmi podporuje. Většina mých přátel a známých se také snaží pomáhat, ať už svým blízkým nebo různým benefičním akcím. Myslím, že pomáhat druhým patří k běžným lidským aktivitám tak jako sportování či kultura.

Co je na této  práci nejtěžší?

Za nejtěžší považuji získávání finančních prostředků – tzv. fundraising. Žádajících o podporu je stále více a je tedy těžké přesvědčit nadace a sponzory, že právě tento projekt je ten pravý, který by měli finančně podpořit.

Kolik času jí  věnujete?

Projektu CENTRUM HÁJEK se věnuji jako dobrovolník od roku 2014. Účastním se jako pomocník na organizaci různých benefičních akcí (př. Hvězdná pekárna pro Vašíka, benefiční koncerty s dětským pěveckým sborem Andílci). Při spolupráci s projektem CENTRUM HÁJEK mohu posoudit, co dětem chybí, a tím snadněji popsat budoucím dárcům, jak mohou našim dětem pomoci.

Jaká je v oblasti, kterou se zabýváte, situace v České republice? Roste podle vás v české společnosti pocit společenské odpovědnosti? Pomáhají Vám v činnosti jednotlivci, firmy?

Situace v oblasti pomoci handicapovaným dětem a jejich rodinám stále není uspokojivá. Je třeba změnit mnoho věcí, myšlení lidí a odpovědných úředníků. Především je třeba podpořit péči o tyto děti a pomoci rodičům v návratu do zaměstnání a k běžnému životu, jaký mají rodiče zdravých dětí.
Společenská odpovědnost ve firmách se rok od roku zlepšuje a mnoho firem zařazuje do svých programů podporu potřebným prostřednictvím grantových řízení a také podporují dobrovolnické aktivity svých zaměstnanců.