Růst ekonomiky po jarním rozvolnění restriktivních opatření velmi rychle narazil na problém nedostatku vstupů pro výrobu i omezených lidských kapacit. Oslabená nabídková strana čelí silné poptávce podporované během pandemie extrémně uvolněnými hospodářskými politikami. Výsledkem je významný růst cen napříč spotřebitelským košem, dramatický je v případě cen průmyslových producentů, a zejména u energií. Razantní vzestup cen znamenal prudké otočení kormidla měnové politiky. A v rychlém zvyšování úrokových sazeb bude ČNB pokračovat i nadále.

Česká ekonomika letos poroste tempem 1,9 % po loňské pandemické recesi, která znamenala pokles reálného HDP o 5,8 %. Oproti předchozí prognóze se tak jedná o významnou sestupnou revizi z původně předpokládaných 4,2 %. V roce 2022 by měl hospodářský růst činit 3,5 %. „Dosažení předpandemické úrovně se tak zhruba o tři čtvrtě roku odkládá, a to do druhé poloviny příštího roku“, dokresluje dopad změn prognóz Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky. Nedostatek výrobních komponent je globální problém, který vedl k sestupné revizi hospodářského růstu pro druhou polovinu letošního roku jak například ve Spojených státech, tak třeba i v eurozóně. „Pevně věříme, že by se mělo jednat o dočasný problém, který v průběhu příštího roku odezní“, upřesňuje Jana Steckerová, ekonomka KB.

Vývoj tuzemského hospodářství připomíná jízdu na horské dráze. Jarní covidový lockdown vystřídala euforie z rozvolnění opatření. Ta se v průběhu léta změnila téměř v bolehlav, v lepším případě kvůli dramatickému nárůstu cen energií a vstupních materiálů pro výrobu, v tom horším dokonce někdy není z čeho vyrábět. „Průmysl sice dohnal svůj covidový propad už na konci minulého roku, od té doby ale v podstatě stagnuje“, hodnotí situaci v sektoru makroekonom Komerční banky Michal Brožka. Vyostření problému s nedostatkem komponent zejména v průmyslu a stavebnictví znamená, že ekonomický růst se během třetího čtvrtletí v podstatě zastavil. „Pokud česká ekonomika ve druhé polovině letošního roku aspoň trochu poroste, bude to hlavně díky spotřebě domácností, zatímco výraznější expanze investic se odkládá do příštího roku a zahraniční obchod ekonomiku brzdí“, doplňuje Michal Brožka.

Ceny prakticky všeho rychle rostou, a to z nabídkových i poptávkových důvodů. Kvůli pandemii v průběhu loňského roku se omezená produkce a redukování zásob i objednávek střetla s poptávkou, která navzdory pandemii díky extrémně uvolněným měnovým i fiskálním politikám zásadně neoslabila. K tomu se přidala specifika v energetickém či automobilovém sektoru související s politikou přechodu k zelenější produkci. Inflace se tak vrátila na scénu. Aktuálně je růst spotřebitelských cen nejvyšší od roku 2008, v případě jádrové složky dokonce v historii časové řady. „Prognózu letošní inflace jsme zvedli na 3,6 % z původních 2,8 %, příští rok bude ještě vyšší. V průměru ji vidíme na 4,8 %“, uvádí Michal Brožka.

ČNB se ve světle vysoké inflace rychle vrací k normálu, pokud jde o nastavení úrokových sazeb. Zářijové zvýšení klíčové repo sazby o 75 bb bylo nejvyšší v historii. „Předpokládáme, že ČNB bude ve svižném zvyšování úrokových sazeb pokračovat. Klíčová sazba centrální banky by se tak poměrně rychle měla přiblížit k úrovni 3 %. Upřednostní tak boj s inflací, která se podle naší prognózy bude dále zvyšovat a svého vrcholu kolem 6 % dosáhne v první polovině příštího roku“, hodnotí měnovou politiku ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Ve srovnání se schváleným rozpočtem dopadne letos hospodaření s veřejnými prostředky lépe. Již v dubnu prezentovaná prognóza Komerční banky se postupně naplňuje, a tudíž nová verze doznala pouze kosmetických změn. Státní rozpočet směřuje letos k deficitu 400 mld. Kč a vzhledem k pomalejší investiční aktivitě v závěru roku by výsledný údaj mohl být i mírně nižší. „Ačkoli tempo prohlubování deficitu státního rozpočtu v září opět vzrostlo, i nadále se jedná o výrazně lepší výsledek oproti plánu Ministerstva financí“, hodnotí výkonnost státních financí stratég Komerční banky František Táborský.

Posilování koruny vůči euru zpomalí. Rostoucí tržní úrokové sazby a vývoj amerického dolaru budou podle nás i nadále hlavními faktory pro další směřování koruny. „Tyto vlivy však půjdou do značné míry proti sobě. Ve srovnání s první polovinou tohoto roku očekáváme posilování koruny pomalejším tempem. Na konci letoška dosáhne úrovně 25,10 CZK/EUR a v příštím roce se podívá na 24,80“, předvídá František Táborský.

Hlavní ekonomické proměnné

 

 

 

 

2020

2021

2022

HDP (reálný růst, y/y v %)

-5,8

1,9

3,5

Spotřeba domácností (reálný růst, y/y v %)

-7,1

2,7

4,6

Fixní investice (reálný růst, y/y v %)

-7,2

2,0

6,1

Zahraniční obchod (mld. CZK)

180

63

23

Průmyslová výroba (reálný růst, y/y v %)

-7,1

8,5

4,4

Maloobchodní tržby (reálný růst, y/y v %)

-0,6

4,7

4,9

Mzdy (nominální růst, y/y v %)

3,1

5,7

4,3

Podíl nezaměstnaných (MPSV, průměr, v %)

3,6

3,8

3,5

Inflace (průměr, v %)

3,2

3,6

4,8

3M PRIBOR (průměr)

0,9

1,0

3,0

2W Repo (průměr)

0,8

0,8

2,9

EUR/CZK (průměr)

26,5

25,6

24,9

Zdroj: ČSÚ, ČNB, MPSV, Macrobond, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka

Jan Vejmělek
Hlavní ekonom Komerční banky
tel.: +420 222 008 568
jan_vejmelek@kb.cz