• Vše o KB
  • Tiskové zprávy
  • S penzí Čechům klesají příjmy v průměru o 17 tisíc Kč, našetřeno bychom měli mít 2 miliony

S penzí Čechům klesají příjmy v průměru o 17 tisíc Kč, našetřeno bychom měli mít 2 miliony

Čechům s odchodem do důchodu padá životní úroveň. Státní penze totiž v průměru nedosahuje ani poloviny průměrného platu. Přesně 85 % přispěvatelů státního penzijního systému si tak spoří navíc soukromě u penzijních společností v rámci III. pilíře, v průměru 762 korun měsíčně. Podle Penzijního indexu KB Penzijní společnosti je to ale málo – abychom ani v postproduktivním věku nestrádali, měli bychom odkládat alespoň 10 % svých příjmů.

23. 11. 2021 15:00

Průměrný čistý plat činí aktuálně asi 31 tisíc korun, zatímco průměrná penze necelých 15,5 tisíc korun. Tak zní statistika, na kterou se musí Češi připravit.

„Navzdory poměrně významnému růstu důchodu v průběhu letošního roku podíl důchodů na platech vytrvale klesá a prognózy nejsou o nic optimističtější. A tak zatímco v roce 1994 činila penze 56 % čisté mzdy, v loňském roce to bylo již pouze 45 %.“

Pavel Racocha, ředitel KB Penzijní společnosti
Vývoj podílu penzí na mzdách

Nyní na jednoho pobíratele státní penze přispívá do státního penzijního systému okolo 2,2 platících, s postupným stárnutím populace bude toto číslo pravděpodobně klesat.

„Některé velmi pesimistické prognózy hovoří o tom, že nedojde-li k zásadní reformě našeho důchodového systému, již dnešní čtyřicátníci se budou muset spokojit se státní penzí jen okolo 6 tisíc korun. To s průměrnými výdaji asi 10,5 tisíc korun bez nájemného na důstojný život rozhodně stačit nebude.“

Lubomír Koňák, ředitel obchodu z KB Penzijní společnosti

Ani v Praze není penzistům blaze

Výše penze se odvíjí od příjmů, není tedy překvapením, že ty nejvyšší najdeme v Praze. V průměru v roce 2020 činila 15 tisíc korun. „Ani Pražané se ale v penzi nemají lépe než zbytek republiky. Oproti průměrným důchodům jsou ty pražské vyšší jen přibližně o tisíc korun. Zato jsou zde vyšší výdaje, především na bydlení. V září to bylo „jen“ o 5 tisíc korun, ale do budoucna se očekává růst nájemného. Propad příjmů mezi ekonomicky aktivním věkem a penzí tak je, a i nadále bude právě v Praze ještě patrnější,“ vysvětluje Lubomír Koňák. Průměrné mzdy převyšovaly loni státní penze v hlavním městě o 33 tisíc Kč v hrubém, resp. 22,5 tisíce Kč v čistém.

Naopak nejnižší průměrné státní penze jsme v roce 2020 nalezli na severu Čech, v Ústeckém kraji, kde jen o pár korun přesahovaly 13,5 tisíce Kč. Nejmenší propad mezi průměrnými mzdami a penzemi byl v Karlovarském kraji, a to o bezmála 20 tisíc Kč u hrubé mzdy a 13,5 tisíce Kč u čisté mzdy.

Průměrné mzdy a penze podle krajů v Kč, 2020


Průměrná hrubá měsíční mzdaPrůměrná čistá měsíční mzdaPrůměrný důchodRozdíl příjmů hrubá mzda a penzeRozdíl příjmů čisté mzda a penze
Praha47 92437 77115 04032 88422 731
Středočeský38 65230 91414 12124 53116 793
Jihočeský35 03828 23813 84221 19614 396
Plzeňský37 39729 99313 88923 50816 104
Karlovarský33 61727 18313 62419 99313 559
Ústecký35 75928 77413 54422 21515 230
Liberecký36 11129 02813 78622 32515 242
Královéhradecký36 60129 38813 89822 70315 490
Pardubický34 77528 04913 72221 05314 327
Vysočina35 71228 73213 76721 94514 965
Jihomoravský37 68330 20213 68324 00016 519
Olomoucký35 00528 20813 67321 33214 535
Zlínský34 56527 89213 77520 79014 117
Moravskoslezský35 18328 35213 95421 22914 398
Česká republika38 52730 81813 94324 58416 875

Na penzi si musíme našetřit, měli bychom mít dva miliony

Abychom si v penzi zachovali životní úroveň, musíme si našetřit. O této nutnosti již Češi ví a v tzv. III. pilíři důchodového systému si soukromě spoří 85 % ekonomicky aktivních obyvatel, 4 % dětí spoří rodiče či prarodiče. „Je určitě dobrou zprávou, že si na penzi spoříme, tou méně dobrou už ale je, kolik si spoříme. Stále totiž věříme, že se o nás stát postará a nespoříme si dostatečně,“ uvádí Lubomír Koňák. Průměrný vlastní příspěvek činí 762 Kč, ke kterému přibude v průměru 145 Kč na státním příspěvku. Při odchodu do penze pak podle průzkumů máme nanejvýš půl milionu, ideální by byl ale čtyřnásobek samozřejmě s ohledem na udržení životního standardu z let pracovního života. „Spořit bychom měli začít co nejdříve, nejpozději se zahájením ekonomicky aktivního věku. Pokud bychom začali spořit v 25, měli bychom si měsíčně odkládat zhruba 10 % našich příjmů,“ vypočítává Pavel Racocha a dodává: „Samozřejmě v určitých obdobích života je třeba řešit i další potřeby, například splácení hypotéky. Ale při pravidelném spoření v dostatečné výši se dá prakticky vyhnout dramatickému poklesu životní úrovně ve věku odchodu do penze, který by jinak nastal při spoléhání jen na státní důchod.“


Veronika Benešová
Komunikace KB PS
+420 725 831 849
vbenesova@kbps.cz

Pavel Zúbek
Komunikace KB
+420 725 420 107
pavel_zubek@kb.cz