Čechům s odchodem do důchodu padá životní úroveň. Státní penze totiž v průměru nedosahuje ani poloviny průměrného platu. Přesně 85 % přispěvatelů státního penzijního systému si tak spoří navíc soukromě u penzijních společností v rámci III. pilíře, v průměru 762 korun měsíčně. Podle Penzijního indexu KB Penzijní společnosti je to ale málo – abychom ani v postproduktivním věku nestrádali, měli bychom odkládat alespoň 10 % svých příjmů.

Průměrný čistý plat činí aktuálně asi 31 tisíc korun, zatímco průměrná penze necelých 15,5 tisíc korun. Tak zní statistika, na kterou se musí Češi připravit.

„Navzdory poměrně významnému růstu důchodu v průběhu letošního roku podíl důchodů na platech vytrvale klesá a prognózy nejsou o nic optimističtější,“ říká Pavel Racocha, ředitel KB Penzijní společnosti. A tak zatímco v roce 1994 činila penze 56 % čisté mzdy, v loňském roce to bylo již pouze 45 %.

Nyní na jednoho pobíratele státní penze přispívá do státního penzijního systému okolo 2,2 platících, s postupným stárnutím populace bude toto číslo pravděpodobně klesat.

Některé velmi pesimistické prognózy hovoří o tom, že nedojde-li k zásadní reformě našeho důchodového systému, již dnešní čtyřicátníci se budou muset spokojit se státní penzí jen okolo 6 tisíc korun. To s průměrnými výdaji asi 10,5 tisíc korun bez nájemného na důstojný život rozhodně stačit nebude,“ upřesňuje Lubomír Koňák, ředitel obchodu z KB Penzijní společnosti.

Ani v Praze není penzistům blaze

Výše penze se odvíjí od příjmů, není tedy překvapením, že ty nejvyšší najdeme v Praze. V průměru v roce 2020 činila 15 tisíc korun. „Ani Pražané se ale v penzi nemají lépe než zbytek republiky. Oproti průměrným důchodům jsou ty pražské vyšší jen přibližně o tisíc korun. Zato jsou zde vyšší výdaje, především na bydlení. V září to bylo „jen“ o 5 tisíc korun, ale do budoucna se očekává růst nájemného. Propad příjmů mezi ekonomicky aktivním věkem a penzí tak je, a i nadále bude právě v Praze ještě patrnější,“ vysvětluje Lubomír Koňák. Průměrné mzdy převyšovaly loni státní penze v hlavním městě o 33 tisíc Kč v hrubém, resp. 22,5 tisíce Kč v čistém.

Naopak nejnižší průměrné státní penze jsme v roce 2020 nalezli na severu Čech, v Ústeckém kraji, kde jen o pár korun přesahovaly 13,5 tisíce Kč. Nejmenší propad mezi průměrnými mzdami a penzemi byl v Karlovarském kraji, a to o bezmála 20 tisíc Kč u hrubé mzdy a 13,5 tisíce Kč u čisté mzdy.

Průměrné mzdy a penze, 2020

Kraj

Průměrná hrubá měsíční mzda

Průměrná čistá měsíční mzda

Průměrný důchod

Rozdíl příjmů hrubá mzda a penze

Rozdíl příjmů čisté mzda a penze

Praha

47 924 Kč

37 771 Kč

15 040 Kč

32 884 Kč

22 731 Kč

Středočeský

38 652 Kč

30 914 Kč

14 121 Kč

24 531 Kč

16 793 Kč

Jihočeský

35 038 Kč

28 238 Kč

13 842 Kč

21 196 Kč

14 396 Kč

Plzeňský

37 397 Kč

29 993 Kč

13 889 Kč

23 508 Kč

16 104 Kč

Karlovarský

33 617 Kč

27 183 Kč

13 624 Kč

19 993 Kč

13 559 Kč

Ústecký

35 759 Kč

28 774 Kč

13 544 Kč

22 215 Kč

15 230 Kč

Liberecký

36 111 Kč

29 028 Kč

13 786 Kč

22 325 Kč

15 242 Kč

Královéhradecký

36 601 Kč

29 388 Kč

13 898 Kč

22 703 Kč

15 490 Kč

Pardubický

34 775 Kč

28 049 Kč

13 722 Kč

21 053 Kč

14 327 Kč

Vysočina

35 712 Kč

28 732 Kč

13 767 Kč

21 945 Kč

14 965 Kč

Jihomoravský

37 683 Kč

30 202 Kč

13 683 Kč

24 000 Kč

16 519 Kč

Olomoucký

35 005 Kč

28 208 Kč

13 673 Kč

21 332 Kč

14 535 Kč

Zlínský

34 565 Kč

27 892 Kč

13 775 Kč

20 790 Kč

14 117 Kč

Moravskoslezský

35 183 Kč

28 352 Kč

13 954 Kč

21 229 Kč

14 398 Kč

Česká republika

38 527 Kč

30 818 Kč

13 943 Kč

24 584 Kč

16 875 Kč

 

Na penzi si musíme našetřit, měli bychom mít dva miliony

Abychom si v penzi zachovali životní úroveň, musíme si našetřit. O této nutnosti již Češi ví a v tzv. III. pilíři důchodového systému si soukromě spoří 85 % ekonomicky aktivních obyvatel, 4 % dětí spoří rodiče či prarodiče. „Je určitě dobrou zprávou, že si na penzi spoříme, tou méně dobrou už ale je, kolik si spoříme. Stále totiž věříme, že se o nás stát postará a nespoříme si dostatečně,“ uvádí Lubomír Koňák. Průměrný vlastní příspěvek činí 762 Kč, ke kterému přibude v průměru 145 Kč na státním příspěvku. Při odchodu do penze pak podle průzkumů máme nanejvýš půl milionu, ideální by byl ale čtyřnásobek samozřejmě s ohledem na udržení životního standardu z let pracovního života.

„Spořit bychom měli začít co nejdříve, nejpozději se zahájením ekonomicky aktivního věku. Pokud bychom začali spořit v 25, měli bychom si měsíčně odkládat zhruba 10 % našich příjmů,“ vypočítává Pavel Racocha a dodává: „Samozřejmě v určitých obdobích života je třeba řešit i další potřeby, například splácení hypotéky. Ale při pravidelném spoření v dostatečné výši se dá prakticky vyhnout dramatickému poklesu životní úrovně ve věku odchodu do penze, který by jinak nastal při spoléhání jen na státní důchod.“

Veronika Benešová
Komunikace KB PS
mob.: +420 725 831 849
vbenesova@kbps.cz

Pavel Zúbek
Komunikace KB
mob.: +420 725 420 107
pavel_zubek@kb.cz