Ekonomika eurozóny, kam směřuje drtivá většina českých exportů, patrně již v loňském závěrečném čtvrtletí spadla do recese, kde by se měla udržet i v první polovině letošního roku. Vzhledem k tomu, že česká ekonomika v posledních dvou letech roste výlučně díky čistým exportům, musí se nutně hospodářské zpomalení v eurozóně promítnout i ve výkonnosti českého hospodářství.

Za loňský rok předpokládáme, že si česká ekonomika měřeno reálným HDP polepšila o 1,7 %, pro letošní rok očekáváme minimální růst o 0,1 %. Domácí poptávka bude k růstu přispívat negativně, když předpokládáme letošní reálný pokles spotřeby domácností o téměř jedno procento. Kupní sílu domácností oslabí další vlna fiskálních restrikcí platných od počátku letošního roku, vyšší inflace, nízký růst nominálních mezd a rostoucí nezaměstnanost. S de facto stagnací hospodářského růstu je totiž konzistentní vzestup míry nezaměstnanosti – z loňských prosincových 8,6 % na 9,4 % na konci letošního roku.

Inflace se již v říjnu loňského roku dostala nad 2 % cíl centrální banky a zde by měla zůstat i po celý letošní rok. Dokonce v prvním čtvrtletí vyskočí nad úroveň 3 % y/y. Mezi hlavní faktory, které táhly v posledních měsících inflaci nahoru, patří oslabující koruna a lednové zvýšení sazby DPH, když prodejci potravin změnu daní promítli z více než 50 % již před koncem loňského roku. Průměrnou inflaci pro letošní rok předpokládáme na 2,9 % po loňských 1,9 %.

ČNB by měla ponechat sazby beze změny na úrovni 0,75 % až do konce roku 2013. Hlavním důvodem jsou nízko ukotvená inflační očekávání, významné nejistoty související s vývojem vnějšího prostředí a slabá domácí poptávka. I když se inflace již čtyři měsíce drží nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB a zůstane tam po celý letošní rok, je třeba si uvědomit, že je to způsobeno zejména faktory mimo kontrolu centrální banky. Korigovaná inflace se nachází v červených číslech, poptávkové tlaky do inflace neexistují a vzhledem k očekávanému vývoji spotřeby domácností ani letos nepropuknou.

Koruna by měla být na koci letošního roku vůči euru silnější. Oslabení koruny od loňského září odráželo nižší ekonomickou aktivitu eurozóny spojenou s růstem rizikové averze mezi investory a slabší poptávku po českých exportech. Slabší koruna přispívá k uvolnění měnových podmínek a působí na ekonomiku stimulačně. Zkušenost z let 2008/2009 ukazuje, že by se kurz CZK/EUR v průběhu aktuálního čtvrtletí mohl nacházet někde v okolí vrcholu. Do poslední recese spadla česká ekonomika v Q4/2008, nejslabší pak koruna byla v únoru 2009. Nyní byl mezičtvrtletní pokles HDP zaznamenán v Q3/2011. Z pohledu rizik nemůžeme pro nadcházející období vyloučit další vlnu oslabení zejména v případě vzestupu rizikové averze na finančních trzích, naopak v ročním horizontu spatřujeme riziko na straně ještě silnější domácí měny.

Makroekonomická prognóza 2011 2012 2013
HDP (reálný růst, y/y v %) 1,7 % 0,1 % 1,3 %
– Spotřeba domácností (reálný růst, y/y v %) -0,5 % -0,9 % 1,2 %
– Fixní investice (reálný růst, y/y v %) -0,4 % 1,3 % -0,8 %
Zahraniční obchod (mld CZK) 184.5 190.3 220.9
Průmyslová výroba (reálný růst, y/y) 7,1 % -1,6 % 1,9 %
Maloobchod (reálný růst, y/y v %) 2,0 % -1,9 % 1,4 %
Mzdy (nominální růst, y/y v %) 2,3 % 2,2 % 2,8 %
Nezaměstnanost (MPSV, v %) 8,5 % 8,9 % 9,4 %
Inflace (y/y, v %) 1,9 % 2,9 % 1,6 %
– Korigovaná inflace (y/y, v %) 0,0 % -0,3 % 1,6 %
– Ceny potravin (y/y, v %) 4,6 % 0,9 % 1,2 %
– Ceny pohonných hmot (y/y, v %) 9,8 % 7,0 % -2,0 %
– Regulované ceny a daně (y/y, v %) 4,7 % 10,0 % 2,1 %
3M PRIBOR (průměr) 1,19 % 1,17 % 1,15 %
2W Repo (průměr) 0,75 % 0,75 % 0,75 %
EUR/CZK (průměr) 24,6 25,2 24,1

Zdroj: KB