Česká ekonomika se v závěrečném čtvrtletí loňského roku dostala do recese, kde se nachází i v průběhu letošního roku. Hlavní příčinou byla úsporná fiskální opatření ve většině zemí EU snižující zahraniční poptávku po českém zboží; úspory na vládní úrovni pak samozřejmě pokračovaly i v České republice s negativním dopadem do domácí poptávky. Propad spotřeby domácností je nejvýraznější v historii a je největším negativním překvapením letošního hospodářského vývoje. Ve srovnání s naší červencovou prognózou jsme posunuli růstový výhled pro letošní i příští rok směrem dolů o 0,3 pb. Hlavním důvodem je horší vývoj spotřeby domácností.

2013: Pomalu z recese

Výhled na nadcházející čtvrtletí ukazuje, že se na hraně recese bude česká ekonomika pohybovat i na začátku příštího roku. Nedaří se průmyslu ani stavebnictví, výhled není příliš příznivý ani pro fixní investice. Spotřeba domácností letos patrně zaznamená hluboký propad o 2,6 %. Dobré výsledky letos zaznamenává alespoň zahraniční obchod, reálné čisté exporty by mohly vykázat příspěvek do HDP ve výši 2,8 pb.

Česká ekonomika letos poklesne měřeno reálným HDP o 0,8 %, pro rok 2013 přepokládáme mírné oživení o 0,3 %. Změní se ovšem struktura hospodářského růstu. Slábnoucí zahraniční poptávka bude znamenat, že příspěvek čistých exportů bude na rozdíl od předchozích let minimální. Za mírným oživením domácí poptávky bude stát vzestup spotřeby domácností související jak s očekávaným poklesem inflace, tak zpomalujícím tempem růstu úspor. Současné politické turbulence se též mohou promítnout do méně restriktivní fiskální politiky.

S recesí je konsistentní růst míry nezaměstnanosti. Ta se začala na sezónně očištěné bázi zvyšovat již od května. Pro konec letošního roku přepokládáme její úroveň nad 9 %. Zhoršování situace na trhu práce pak bude pokračovat i v příštím roce, kdy se míra nezaměstnanosti může dostat na dohled 10% úrovně. Po letošním poklesu reálných mezd o 0,4 % přepokládáme pro nadcházející rok jejich stagnaci.

Inflace je a bude nejvíce ovlivňována nákladovými faktory. Na druhou stranu poptávkové tlaky neexistují a vzhledem k očekávanému vývoji spotřeby domácností v nejbližší době existovat nebudou. Inflační tlaky pak nepramení ani z trhu práce, když mzdové náklady rostou velmi pomalu. Korigovaná inflace se tak bude i nadále držet blízko nulové úrovně. Letos očekáváme průměrnou spotřebitelskou inflaci 3,3 %, v příštím roce by ceny měly být vyšší o 2,5 % (v případě schválení zvýšení obou sazeb DPH o 1 pb).

Očekáváme další měnově-politický stimul. Česká národní banka na svém zářijovém zasedání snížila svoji klíčovou dvoutýdenní repo sazbu na úroveň 0,25 %. Další snížení sazeb by mohlo přijít na zasedání tento čtvrtek. Nelze ovšem vyloučit, že si bankovní rada bude chtít počkat na údaje o HDP za třetí čtvrtletí. Jelikož sazby se přiblížily nulové úrovni, centrální bankéři začali výrazněji přemýšlet o dalších nástrojích, které by byly nezbytné v případě potřeby dalšího měnově-politického stimulu. V malé otevřené ekonomice se zdravým bankovním sektorem a nízkým podílem cizoměnových půjček se zdají být nejúčinnější devizové intervence.  

Kurz české měny se stává nástrojem měnové politiky centrální banky, prostor pro využití úrokového nástroje je již téměř vyčerpán. Pro nejbližší týdny až měsíce to může znamenat riziko zvýšené volatility kurzu CZK/EUR. K intervenci (a to spíše nesterilizované) podle nás centrální banka přistoupí v případě rychlého a výrazného posílení koruny pod zářijové roční maximum 24,40 CZK/EUR v situaci prohlubující se recese v tuzemsku a narůstajících deflačních tlaků. Ve výhledu pro rok 2013 jsme ohledně kurzu koruny mírnými optimisty. Jednak by se mělo české hospodářství dostat z recese, jednak bude pokračovat zlepšování na běžném účtu platební bilance.

Nejistota ohrožuje české veřejné finance. Stále předpokládáme, že by české veřejné finance měly letos skončit v deficitu 4,9 % HDP (ESA95) kvůli špatné ekonomické výkonnosti a církevním restitucím. V příštím roce očekáváme schodek 3,2 % HDP. Největšími riziky pro českou fiskální situaci je možný pád vlády a odchýlení od konsolidačního procesu.

Hlavní rizika makroekonomické prognózy již nepřichází pouze ze zahraničí. Stále však hlavním rizikem prognózy zůstává možnost hlubší a delší než v současné době předpokládaná recese v eurozóně, rozšíření a eskalace dluhové krize. Přidávají se však domácí rizikové faktory v podobě nestabilního politického prostředí negativně ovlivňujícího očekávání domácností i firem s potenciálně výraznějším dopadem do dalšího oslabení domácí poptávky.

Hlavní ekonomické proměnné 2011 2012 2013
HDP (reálný růst, y/y v %) 1,7 -0,8 0,3
Spotřeba domácností (reálný růst, y/y v %) -0,6 -2,6 0,7
Fixní investice (reálný růst, y/y v %) -0,9 -2,0 -1,8
Zahraniční obchod (mld CZK) (*) 191,1 298,7 305,6
Průmyslová výroba (reálný růst, y/y) 6,7 0,1 -1,8
Maloobchod (reálný růst, y/y v %) 2,0 -1,1 -0,6
Mzdy (nominální růst, y/y v %) 2,4 2,9 2,5
Nezaměstnanost (MPSV, v %) 8,5 8,7 9,5
Inflace (y/y, v %) 1,9 3,3 2,5
Daně (příspěvek do y/y CPI) 0,0 1,2 0,9
Korigovaná inflace (y/y, v %) (**) -0,2 -0,2 0,1
Ceny potravin (y/y, v %) (**) 4,6 3,3 3,1
Ceny pohonných hmot (y/y, v %) (**) 9,8 7,0 2,9
Regulované ceny a daně (y/y, v %) (**) 4,8 7,0 4,2
3M PRIBOR (průměr) 1,2 1,0 0,5
2W Repo (průměr) 0,75 0,54 0,10
EUR/CZK (průměr) 24,6 25,1 24,6

Zdroj: Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka.

Poznámka: (*) zahraniční obchod dle přeshraniční statistiky; (**) Složky inflace jsou očištěny o primární dopad daňových změn.

Jan Vejmělek
Hlavní ekonom Komerční banky
tel.: +420 222 008 568
jan_vejmelek@kb.cz