Loňský růst byl nejrychlejší od roku 2007 a znamenal dosažení nejvyšší úrovně HDP na hlavu v historii. Rok 2016 tak udělal tlustou čáru za krizovým vývojem předchozích let. Loňskému raketovému růstu pomohla kombinace několika příznivých faktorů: (1) Na poslední chvíli se vládě podařilo pročistit penězovody z EU a vyčerpat téměř maximum možného z prostředků programového období 2007 – 2013. (2) Díky výraznému poklesu cen ropy a tedy pohonných hmot zbylo zejména domácnostem, ale i firmám, více prostředků na jiné výdaje. (3) Změna pravidel při zdanění tabákových výrobků pomohla loňskému výsledku na úkor roku 2014. Současný pokles cen pohonných hmot vytváří prostředí pro další pozitivní impuls, který by měl být v průběhu prvního pololetí patrný. Nové programové období přinese za celé období let 2014 -2020 pouze o málo nižší objem prostředků než to předchozí, nicméně očekáváme pomalejší náběh. Celkově očekáváme letošní hospodářský růst ve výši 2,6 %.
Růst ekonomické aktivity je rovnoměrně rozdělený, je viditelný ve všech sektorech národního hospodářství. Díky jeho robustnosti je patrné zlepšování na trhu práce. Zaměstnanost je rekordní, naopak nezaměstnanost atakuje nejnižší úroveň od roku 2007 a dosahuje úrovně, která se již začíná projevovat ve vyšších mzdových tlacích. Růst nominálních mezd letos překročí 3,5 %. Růst zaměstnanosti, mezd a celkové spotřebitelské důvěry bude znamenat, žechuť utrácet letos české domácnosti neopustí.
Díky levným pohonným hmotám a potravinám byla loňská inflace nejnižší od roku 2003. A právě vzhledem k výrazné revizi komoditního výhledu k nižším úrovním jsme též přehodnotili český inflační výhled směrem dolů. Oproti 1,6% letošní očekávané inflaci v předchozí prognóze ji aktuálně vidíme na průměrných 0,9 %. Nicméněv průběhu letošního roku bude inflace šplhat rychle vzhůru: ze současných téměř nulových hodnot až k dvouprocentnímu cíli na konci tohoto roku.
Ani letos se opuštění intervenčního režimu nedočkáme. Načasování exitu jsme posunuli až na první čtvrtletí příštího roku. Vedla nás k tomu jak revize inflačního výhledu směrem dolů, tak pokračující uvolňování měnové politiky ze strany Evropské centrální banky. V neposlední řadě zaznamenala posun i rétorika centrálních bankéřů, a to směrem k pozdějšímu načasování ukončení intervenčního režimu. A zdá se, že opadly i politické tlaky na členy bankovní rady. Ani prezident Zeman již striktně netrvá na bezprostředním ukončení intervenčního režimu. Dobrou zprávou tedy je, že odborné hledisko by nakonec mohlo hrát prim na úkor politického.