Ekonomická prognóza Komerční banky

Katastrofické ekonomické scénáře varující opřed dvouciferným poklesem za rok 2020 se naštěstí nenaplnily. I když pandemická situace v závěru roku u nás patřila k nejhorším na světě, tuzemské hospodářství nezkolabovalo. Naopak se ukázalo, že sektory, které vláda nechala dýchat, typicky průmysl, se již s koncem roku vracely na předpandemické úrovně.

Pandemie uvrhla českou ekonomiku do historicky nejhlubší recese, loňský pokles odhadujeme na 6 %. Oproti předchozí prognóze se ale jedná o zlepšení z původních -7,6 %. To na druhou stranu představuje vyšší statistickou základnu pro letošní rok. V kombinaci s aktuálně zavřenou částí ekonomiky jsme tak vyhlídky pro letošní rok přehodnotili mírně dolů. I tak ale letos česká ekonomika poroste, a to tempem 2,6 %.

Rizikem celé prognózy je případný neúspěch vakcinace.

Hospodářské politiky budou hrát klíčovou roli i nadále. V loňském roce jsme byli svědky výrazného uvolnění měnové politiky, včetně podpory na udržení finanční stability. Uvolněnou politiku bude centrální banka držet i po většinu letošního roku. „V jeho závěru ale očekáváme první zvýšení úrokových sazeb, které zahájí proces postupné normalizace měnové politiky v průběhu let 2022 a 2023“, odhaluje ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Druhá půle letošního roku by už totiž měla nabídnout hmatatelné výsledky zlepšující se ekonomické situace a vyřešeny by už měly být i hlavní nejistoty spočívající v dalším vývoji pandemie a také spotřebitelských cen.

„Čekáme, že inflace v roce 2021 zpomalí mírně pod dvouprocentní inflační cíl ČNB, a to díky levnějším potravinám, oslabené domácí poptávce a nižším dovozním cenám“, říká ekonom Michal Brožka.“ V dalších letech by se inflace podle něj měla držet blízko 2 %.

Významně pozitivně k loňskému výsledku přispěla i fiskální politika působením automatických stabilizátorů které doplnily aktivními nástroji na podporu korporátního sektoru, jako například státní garance úvěrů prostřednictvím COVID programů. Na straně disponibilních příjmů domácností sehrály významnou roli jednotlivé verze programu Antivirus, díky kterým se podařilo výrazně zpomalit nárůst nezaměstnanosti. Letošní rok spotřebu domácností významně podpoří efekt rouškového pro důchodce z konce loňského roku a snížení daní z příjmu fyzických osob v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy.

„Podle našich výpočtů by vyšší důchody měly vést k dočasnému nárůstu spotřeby domácností o necelá 2 %, v případě nižších daní pak k déletrvajícímu zvýšení až o 3,4 %.“, kvantifikuje pozitivní dopad Martin Gürtler. Investiční aktivita pak bude postupně podporována penězi z fondu obnovy. „Díky němu přiteče v novém programovém období z fondů EU dokonce ještě více peněz než v tom minulém“, dodává Jana Steckerová.

Odvrácenou stranou fiskální expanze je její dopad do hospodaření s veřejnými financemi.

Koruně v závěru minulého roku významně pomohla překvapivě odvážná prognóza ČNB. Její chování podle nás bude klíčovým faktorem i v letošním roce. Rostoucí šance na první zvýšení úrokových sazeb centrální banky v závěru tohoto roku budou s předstihem podporovat korunu v dalším posunu k silnějším úrovním.

„S letošním tempem posilování 4 % by se pak měla v závěru roku pohybovat na úrovni 25,20 CZK/EUR. Po dvou letech by se tak měla vrátit téměř na před pandemické úrovně“ prognózuje František Táborský.

Jan Vejmělek
Hlavní ekonom Komerční banky
+420 222 008 568
jan_vejmelek@kb.cz