Dříve vkladní knížka nechyběla snad v žádné domácnosti. Byl to velmi oblíbený a prakticky jediný způsob občanského spoření. I když už se dnes tento produkt nevyužívá, stále na trhu vkladní knížky existují. Zejména starším generacím je příjemnější mít hmatatelný přehled – knížku o svých úsporách.

Vkladní knížka je papírový notýsek, která se zakládal na pobočce banky a do kterého banka obvykle ručně zaznamenávala vložené peníze a potvrdila razítkem. Vkladní knížku měl její majitel doma pečlivě schovanou. Sloužila jako forma spoření jak pro dospělé, tak i pro děti a často byla chráněna heslem, které si vlastík ke knížce zvolil. Stejně jako se na knížku vkládalo, tak se z ní stejným způsobem vybíralo. Vkladní knížka byla úročená, takže uspořené peníze i něco málo vydělaly.

Moderní formu spoření dnes představují spořicí účty. Mnozí je ale stejně vnímají jako úspory „na knížce“. Princip je podobný, dříve banka při vkladech a výběrech zapsala každý pohyb peněz do vkladní knížky, obdobně jako je tomu dnes na spořicích účtech.