Státní rozpočet představuje slovy Ministerstva financí ČR „plán finančního hospodaření státu na daný rozpočtový rok, kterým se zajišťuje plnění ekonomických, sociálních a politických funkcí státu“. Připravením a schválením státního rozpočtu tedy vláda plánuje, jak bude stát hospodařit s financemi během následujícího kalendářního (a zároveň rozpočtového) roku. Návrh zákona o státním rozpočtu, tedy plán státního rozpočtu jako takový vláda každoročně předkládá ke schválení Poslanecké sněmovně, v průběhu rozpočtového roku ho potom může – opět po schválení sněmovnou – upravovat novelami.

Státní rozpočet má dvě části. Příjmová strana představuje souhrn očekávaných a plánovaných příjmů – například daně, odvedené pojistné na sociálním zabezpečení, ale také prostředky z rozpočtu EU nebo zisky generované majetkem státu. Výdajová strana zase popisuje rozdělení výdajů do různých aktivit státu jako je například školství, obrana, zdravotnictví, platy státních zaměstnanců, důchody apod.

Příjmy a výdaje státního rozpočtu se dále rozdělují podle tzv. kapitol státního rozpočtu – polí působnosti a odpovědnosti ústředních orgánů státní správy (patří sem různé úřady, ministerstva nebo třeba Akademie věd ČR).

Státní rozpočet plní tři základní funkce: alokační, redistribuční a stabilizační.

  • Alokační funkce: rozdělování peněz do veřejných statků, aby se stát mohl efektivně plnit své povinnosti (školství, policie, armáda apod.)
  • Redistribuční funkce: přerozdělování prostředků mezi občany, aby se zmenšily nerovnosti ve společnosti (dotace nebo transfery)
  • Stabilizační funkce: nastavení příjmů a výdajů tak, aby se zajistil stabilní vývoj ekonomiky

Státní rozpočet může být vyrovnaný, schodkový nebo přebytkový, přičemž jednotlivé typy vždy reagují na aktuální ekonomickou situaci a vycházejí z hospodářské politiky státu. Pokud rozpočet není vyrovnaný, mluvíme o tzv. saldu – rozdílu mezi očekávanými příjmy a výdaji. Kladné saldo nastává při přebytku rozpočtu a záporné saldo (deficit) zase při jeho schodku.

Související výrazy