Jak na investování do zlata

Zvolte investování do zlata a ochraňte své peníze před inflací. Tak by mohl znít slogan vyražený na žluté cihličce. Inflace z peněz ukrajuje průměrně 2,8 % ročně. Zlato jejich hodnotu ochrání a nabízí i zajímavý výnos. Od 1940 roste cena zlata průměrně 4,7 %, tedy nad inflací, a to s nízkým rizikem. Velký kus úspěchu zlata nese rostoucí spotřeba elektroniky a využití ve stomatologii. Investováním do zlata se můžete svézt na tomto trendu.

Zlato je sice konzervativní způsob uložení peněz, tzn. hodnota zlata nijak závratně nekolísá, přesto nabízí v letech stálý mírný růst. Nevsázejte ale jen na jednu kartu. Ideální investice je investice rozložená na více míst. Když se jedné mé investici nedaří, daří se těm ostatním, které mám. Vedle investování do zlata můžete své peníze rozmělnit například mezi energetiku, zlato a další vzácné kovy. Oproti stavebním spořením, podílovým fondům atd. má zlato navíc jednu výhodu. Můžete si ho vzít do kapsy a odejít s ním, kam chcete. Zpeněžit se přitom dá prakticky po celém světě.

Na investování do zlata nepotřebujete miliony. Díky fondům můžete investovat pravidelně pár stovek, například 1500 Kč. S touto částkou můžete mít za 5 let svou vlastní 100gramovou cihličku. Začít s investováním do zlata ale můžete už od 500 Kč měsíčně. Zprostředkovatel za tu částku bude pro vás nakupovat zlato pravidelně. Výhodou etablovaných společností je, že nakupují ve velkém (mají spoustu klientů). Tím dokáží držet marži za prodej zlata na velmi nízké úrovni. O to větší výnos pro vás.

Existuje několik forem. Nejoblíbenější jsou slitky a mince. Za nejvýhodnější cenu koupíte zlaté svitky. U mincí ale získáte i sběratelkou hodnotu, která roste sama o sobě nehledě na výkyvy hodnoty samotné komodity. Například Lunární série s motivy zvířat čínského lunárního kalendáře. Jedna šarže mincí má omezený počet kusů. Ty, když se vyprodají, nabývají na hodnotě. Dejte si také pozor, abyste nekoupili padělek. Investiční zlato přesně definuje zákon. Podle zákonu č. 235/2004 Sb. je investiční zlato ve tvaru uzančních slitků v podobě cihly nebo destičky s:

vlastním číslem,
ryzostí nejméně 995 tisícin,
hmotností připouštěnou na těchto trzích a
označením výrobce, ryzosti a hmotnosti.

Zákon ale přesně říká, jak má vypadat i pravá investiční mince. Ze zákona jsou také investiční slitky a mince osvobozené od daně z přidané hodnoty. Takže si z výnosu neukousne ani dépéháčko.

Nevýhodou investování do zlata ve fyzické formě je jeho uskladnění. Slitky a mince patří do trezoru. Ten něco stojí a koupě může spotřebovat výnos z vašeho investování do zlata za dlouhých několik let. I s trezory si přitom zloději umí poradit. Naštěstí existuje možnost kupovat zlato u zprostředkovatele. Ten pomůžeme i s jeho prodejem, až budete chtít zlato proměnit zpět na hotové peníze. I v tomto případě je výhodné mít za sebou silného partnera. Při prodeji jedné mince, kterou prodává jednotlivec, může být totiž komise až 20 %. Výnos z investování do zlata je rázem ten tam.

Pokud byste ve čtvrtek 19. 12. 2018 investovali 100 000 Kč do Amundi Funds CPR Global Gold Mines, měli byste dnes zhodnocení 39 007 Kč a z původní stovky tisíc si odnesli 139 007 Kč. Vyplývá to z historického vývoje fondu, který se zabývá právě investováním do zlata. Níže je přesná tabulka zhodnocení k 16. 12. 2019.

Riziko investování je rozložené. Fond investuje do společností, které se zabývají těžbou zlata vždy alespoň 67 %. Prostředky ale rozmělňuje i mezi ostatní drahé kovy. Tím se riziko investice snižuje.

Zlato patří mezi konzervativní investice. Pojďme se nyní podívat, jak si stojí oproti spořicímu účtu. Od roku 1940 si drží zlato průměrné zhodnocení 4,7 % ročně. Investování do zlata chápeme jako generační záležitost. Měla by přesahovat aspoň 5 let, ale ideálně se zlato hodí k uschování peněz na daleko další dobu.

Podle investiční společnosti Amundi vzroste těžba kovů do roku 2030 o 250 %. Taková investiční příležitost může přinést v budoucí dekádě zajímavý výnos. Zlato se používá hlavně ve zlatém šperkařstvím, ale i zubní lékařstvím a průmyslu. V roce 1996 byla spotřeba zlata v:

šperkařství: 2 500 tun za rok,
průmysl: 300 tun za rok,
stomatologie: 70 tun za rok.

Pozor na investování do zlata v podobě zlatých šperků. Gramáž zlata je často malá. Cenu šperku přitom zvyšuje hlavně umělecké zpracování.

V jednom mobilu se skrývá cca 25 miligramů zlata, což je kolem 150 gramů zlata na tunu telefonů. Tak například Samsung otevřel v červenci 2018 v Indii (jednu z mnoha) novou továrnu, která chrlí 120 milionů přístrojů ročně. Jedná se jen o jednu továrnu jednoho výrobce. Připomeňme si, že dohromady existuje na trhu 195 značek mobilů. Samsung prodá každou hodinu na světě 34 000 mobilů. V závěsu je Apple s 22 000 prodaných mobilů za hodinu. Pro připomenutí – ve všech přístrojích použil výrobce jako surovinu zlato. Doteď jsme mluvili jen o mobilech, ale zlato se používá ve vší elektronice. Tu přitom používáme víc a víc.

V roce 2010 vzrostla spotřeba zlata v Číně o 4 % na celkových 430 tun. Na nejlidnatější zemi je to ještě málo. Indie spotřebuje až 700 tun ročně, tj. 0,58 gramů na obyvatele. Vede ale Švýcarsko se spotřebou na jednoho obyvatele kolem 128 gramů. Poptávka v tu dobu stoupla o 8 % a zájem o investování do zlata dokonce o 34 %. A když roste poptávka, roste i cena.

Níže je graf, který zobrazuje spotřebu zlata v hlavních regionech.

Z grafu je patrné, že nejvyšší spotřebu zlata má právě Čína s Indií. Věděli jste, že v Číně má přitom jen 48 % obyvatel smartphony, v Indii zatím jen 20 %? Ta čísla porostou. Do dvou let se očekává nárůst o dalších 1,2 miliardy nových uživatelů smartphonu, což bude mít na spotřebu obrovský vliv. Ideální čas na investování do zlata může proto být právě teď.

Už v roce 2016 vzrostla poptávka po zlatě o 21 % a dostala se tím na sedmileté maximum. Jak reagovala cena? Nárůst o 20 %. Těžaři zlata už se spojují, aby mohli rekordního růstu cen využít. Teď se jen uvidí, kolik lidí se na tomto trendu sveze s nimi. Investování do zlata není hra několika málo lidí. Do těžařských firem si může uložit peníze i obyčejný smrtelník.

Podle Borise Tomčiaka, investičního manažera poradenské společnosti Finlord, se bude drahým kovům dařit i díky poptávce ze strany automobilového průmyslu. Cena zlata poroste také kvůli obavám z finanční krize. Jak píše Milan Holub, kandidát věd, který se zabývá ekonomikou ložisek nerostných surovin: „Je zkušeností mnoha generací, že se zlatem se dobře utíká před hladem.“

Ochrana nebo zhodnocení majetku je teď v ekonomickém blahobytu jedním z diskutovaných témat. Investování do zlata je jednou z cest.

Před rozhodnutím investovat do zlata se prosím seznamte s riziky.